Kulturně antropologický terénní výzkum se na rozdíl od stáže nemusí vázat na pobyt na konkrétní vzdělávací anebo vědeckovýzkumné instituci. Výzkumný pobyt v terénu rozšiřuje především praktické znalosti a dovednosti studentů v oblasti terénního výzkumu v kulturní antropologii. Nabízí prostor pro soustředěnou práci spojenou s disertačním projektem. Předpokládá aktivní přístup studenta počínaje plánováním výzkumu, přes organizaci výzkumného pobytu, po samotnou náplň a praktické provedení terénního výzkumu. Výzkum se realizuje podle plánu projednaného se školitelem/kou. Po návratu je předložena podrobná výzkumná zpráva o splnění plánovaných úkolů v níž studující mj. prokáže vazbu výsledků výzkumu na konkrétní publikační výstup (odborný text, prezentaci na konferenci apod.). Délka výzkumného pobytu mimo ČR či Slovensko dosahuje alespoň 21 dnů, po konzultaci se školitelem může být výzkumný pobyt realizován v několika etapách, doporučuje se delší doba výzkumného pobytu v terénu. Znalosti a dovednosti: Terénní výzkum mimo Českou republiku či Slovensko rozšiřuje a prohlubuje především praktické dovednosti v oblasti realizace výzkumné práce v terénu. Vede také k praktickému ověření teoretických znalostí studentů v oblasti teorie a metodologie vědeckovýzkumné práce. Student získává praktické zkušenosti, které zvyšují jeho uplatnitelnost. Studující rozvíjí kompetence spojené s výzkumnou prací v terénu, praktické znalosti a dovednosti v oblasti teorie a metodologie terénní výzkumné práce a komunikační kompetence v cizím jazyce, to vše ve vazbě na téma disertačního projektu. Osnova: 1. Studenti připravují projekt terénní výzkumné práce. 2. Ve spolupráci se školitelem sestavují program terénního výzkumu, jeho organizaci, komunikují se zahraničními partnery v lokalitě, kde je výzkum plánován. 3. V rámci výzkumu v terénu doktorandi plní výzkumné úkoly. 4. Předmět je uznán po předložení terénní výzkumné zprávy.
|