Předmět "Sociologická teorie" zohledňuje intenzivnější zaměření doktorského studia sociologie na potřeby současné společenské praxe. Bude se proto zabývat teoriemi, které poskytují přehled o současném stavu nejdůležitějších společenských struktur. Kurz je rozdělen na dva na sebe navazující tematické celky: v zimním semestru "Analýza společenských systémů v národní perspektivě" (I), v letním semestru "Globální a lokální systémové procesy" (II). Studující se zabývají sociologickými teoriemi, jejichž předmětem je současný stav společnosti, napřed z národního, později z evropského, případně světového hlediska. Popisy a analýzy současných stavů a procesů se liší podle toho, zda uplatňují strukturalistickou, interpretativní či konfliktologickou perspektivu, což je třeba ve studiu zohlednit. Sociologie sama sebe chápe jako hodnotově neutrální vědu, ale pro ambivalentnost praxe samé existuje různé chápání příčin jevů, a tím i možností jejich vědomého společenskopolitického ovlivňování. Ideálu nehodnotící sociologie se bezesporu nejvíce přiblížila systemická teorie. Výzkumná praxe se většinou soustřeďuje na problémy blízkého, nanejvýše středního dosahu, a proto je žádoucí, aby se studujícím poskytla i možnost, osvojit si komplementární celistvou systemickou perspektivu na základní diferenciaci společnosti. Ta bude, vzhledem k novému zaměření doktorského studia, bezprostředně provázena relevantními údaji z časově blízkých empirických šetření a makroskopickými statistickými údaji. Odhalení principů státu, práva, ekonomie, kulturního a sociálního systému umožní absolventům zařadit vlastní výzkumný problém do adekvátních souvislostí. Tato osnova je určující i pro druhou část kurzu, která se bude zabývat soulady a střety analyzovaných národních systémů v relevantních nadnárodních perspektivách. Česká společnost, definovaná jako souhrn všech analyzovaných specifických systémů, se vyrovnává s existencí systémů, které nejsou ohraničeny geopolitickou definicí České republiky. Studium odhalí jejich provázanost, která na jedné straně umožňuje kooperaci, na druhé straně ale často na základě systemické neprostupnosti produkuje i konfliktní situace. Studující si na základě znalostí logiky systémů osvojí i adekvátní metody jejich výzkumu a následné komunikace. Kurz bude opět uveden systemickou teorií Niklase Luhmanna (1997), zohlední ale i další teorie globalizace a teorie sítí. 1. Globalizace v systemické perspektivě 2. Globalizace a Evropská unie ve vztahu k politickému a právnímu systému České republiky 3. Globalizace, Evropská unie a ekonomický systém České republiky (pracovní trh, mobilita pracovních sil, digitalizace) 4. Globální a evropské vlivy na české vzdělávací a jiné kulturní systémy 5. Globalizace, "europeizace" a procesy v sociálním systému (ekonomické, politické a náboženské migrace a krize výzvy pro národní identity, individualizace)
|