|
Vyučující
|
-
Sýkorová Dana, doc. PhDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Durkheimova koncepce sociologie rozvíjené po vzoru přírodních věd, tzn. uplatňující pozitivistické metody. Pravidla sociologické metody "vypovídat o sociálních jevech jako o věcech, k nimž lze přistupovat objektivně" (viz postuláty sociologického bádání). Metoda explanace: kauzální vysvětlení. 2. Weberova koncepce sociologie jako součást hermeneutické tradice: Sociologie coby chápající věda, jejímž cílem je "porozumět sociálnímu jednání pomocí výkladu, a tím ho kauzálně vysvětlovat v jeho průběhu i v jeho účincích" (zaměření na smysl, metoda interpretace smysluplného lidského jednání). 3. Rozvoj pozitivistického zaměření sociologie: empirická (kvantitativní) metodologie P. F. Lazarsfelda. Novopozitivistická orientace na kvantitativní zachycení studovaných jevů. Lazarsfeld a jeho přínos pro vývoj moderních empirických metod v sociologii. Kritický racionalismus K. R. Poppera. Popperův kritický vstup do diskuse o pozitivistické metodologii: antiverifikacionismus, antiinduktivismus, antikumulativismus. 4. Rozvoj sociologické hermeneutiky, vzájemné obohacování fenomenologické sociologie a interakcionismu. Interpretativní (subjektivistická) epistemologie. Fenomenologická sociologie A. Schütze: Vědecké konstrukty a jejich vztah k "realitě" sociálního světa, metodologické postupy objektivního zkoumání subjektivního smyslu sociálního jednání, postuláty pro vědecké modelové konstrukty sociálního světa. Etnometodologie H. Garfinkela: Distance od konvenční/pozitivistické metodologie, kritická revize metod kvantitativního výzkumu. Etnometodologie jako konkrétní výzkumná metoda, odkrývání "skrytých" underlying patterns, backround expectancies. Symbolický interakcionismus G. H. Meada. Podněty Meada pro konstituování metodologie respektující "humanistické" vidění společnosti v opozici k metodologii kvantitativní ("senzitivní" metodologie H. Blumera; metodologické principy symbolického interakcionismu formulované N. Denzinem). 5. Objektivita vědeckého, resp. sociálně vědního, sociologického poznání. Vědecké poznání a pravda. Téma objektivity a pravdivosti ve vědě v přístupu T. Kuhna, P. K. Feyerabenda. Kritické zhodnocení logické konsistence pozitivistického a interpretativního přístupu a jejich explicitních a implicitních teorií objektivity/pravdivosti. "Je možná věda (sociologie) ´bez pravdy´"?
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
|
|
Výstupy z učení
|
V kurzu jsou probírány klasické práce z oblasti filosofie, logiky a metodologie sociálních věd, zejména sociologie. Diskuse v seminářích sleduje linii dvou základních odlišných teoretických směrů: pozitivismu a interpretativismu, tj. rozdíl mezi kauzálním modelem vysvětlení příčin a důsledků a modelem vysvětlení skrze porozumění významům stavů a jevů. Kurz zohlední i současné metodologické inovace v kvantitativním a kvalitativním sociologickém výzkumu. Jeho absolvování tak přispěje ke zkvalitnění výzkumných kompetencí studentů. Předmět je teoretickou přípravou pro kurz Výzkumná strategie, design a metoda a další předměty zaměřené na metody a metodiku sociologického výzkumu.
Studující získají hlubší teoretické znalosti o vývoji a současném stavu paradigmat metodologie vědy všeobecně, věd sociálních a sociologie zvláště. Porozumí stěžejním metodologickým problémům sociálních věd/sociologie, shodám a zvláštnostem v metodách sociálně vědních a humanitních disciplín, vztahu mezi sociologickou teorií a kvantitativními a kvalitativními výzkumnými přístupy, rozdílu mezi základním a aplikovaným výzkumem. Kritické studium základních metodologických principů jim umožní adekvátní přístup k výzkumným problémům, ve zpětné vazbě k teoretickému rámování.
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Seminární práce
Studující průběžně čtou literaturu zadanou na jednotlivé semináře, souběžně předkládají anotace probíraných knih vyučující/mu. Znalost a porozumění textům, resp. schopnost jejich "kritického čtení" budou ověřeny v diskusi v průběhu seminářů. Studující zpracují seminární práci o rozsahu 6-8ns, v níž jednak kriticky zhodnotí logickou konsistenci pozitivistického a interpretativního přístupu a jejich explicitní či implicitní teorie objektivity/pravdivosti vědeckého poznání, jednak využijí předepsanou literaturu k posouzení adekvance aktuálních výzkumů. Práce bude východiskem pro debatu v rámci závěrečného kolokvia.
|
|
Doporučená literatura
|
-
DURKHEIM, E. (1969). Pravidla sociologické metody. Praha: VŠP.
-
FEYERABEND, P. K. (2001). Rozprava proti metodě.. Praha: Aurora.
-
GARFINKEL, H. (1967). Studies in Ethnometodology.. New Jersey: Engelwood Cliffs.
-
KUHN, T. S. (2008). Struktura vědeckých revolucí.. Praha: OIKOYMENH.
-
LAZARSFELD, P. F. (1993). On Social Research and Its Language. (Kapitoly 6-12.). Chicago: The University of Chicago Press.
-
MEAD, H. G. (2017). Mysl, já a společnost.. Praha: Portál.
-
POPPER, K. R. (1997). Logika vědeckého zkoumání.. Praha: OIKOYMENH.
-
SCHUTZ, A. (2012). Každodenná a vedecká interpretácia ľudského konania. S. 278-330 in Alieva, D., Tížik, M. (eds.) Príspevok Alfreda Schütza k sociologickej teórii.. Praha: Sociologické nakladatelství.
-
SCHUTZ, A. (2012). Tvorba pojmov a teórií v sociálnych vedách. S. 331-351 in Alieva, D., Tížik, M. (eds.) Príspevok Alfreda Schütza k sociologickej teórii.. Praha: Sociologické nakladatelství.
-
WEBER, M. (1998). Objektivita sociálně vědního a sociálně politického poznání. S. 7-63 in Havelka, M. (ed.) Weber. Metodologie, sociologie a politika.. Praha: OIKOYMENH.
-
WEBER, M. (1998). Smysl hodnotové neutrality v sociologických a ekonomických vědách. S. 64-108 in Havelka, M. (ed.) Weber. Metodologie, sociologie a politika.. Praha: OIKOYMENH.
|