|
Vyučující
|
-
Hildenbrand Zuzana, Mgr. Ph.D.
-
Bidaud Samuel Henri, doc. PhD.
|
|
Obsah předmětu
|
Probíraná témata: 1. Mluvený jazyk. Celonárodní jazyk. Spisovný jazyk. Norma, úzus, kodifikace. Ortoepie. Ortofonie. Nářečí. Slang. Argot. 2. Jazyk psaný. Písmo a jeho vývoj. Pravopis (srovnání českého, francouzského). Inventář grafémů. Fonetická transkripce. Transliterace. 3. Fonetika. Její obory, její vývoj. Hraniční disciplíny. Metody pozorovací, instrumentální. 4. Fonetika a fonologie. Rozlišení disciplín. Foném. Hláska. Varianty. Fakultativní varianty. Fonologické protiklady (privativní, graduální, ekvipolentní, dvoučlenné a vícečlenné, proporcionální a izolované). Korelace. Neutralizace protikladů. Cvičení. 5. Řeč. Dechové, hlasové, artikulační ústrojí. Centra řeči a jejich funkce. Tvorba a podstata hlásek (Dohalská - Schulzová, 2003, s. 37-49). Cvičení. 6. Vývoj francouzského jazyka a výslovnosti. Počátky francouzského jazyka. Francouzština v současnosti. Pařížská francouzština. Standardní francouzština. 7. Francouzština za hranicemi Francie. Cvičení: Audioukázky francouzštiny užívané v Québeku, Belgii, Maghrebu, černé Africe. Jejich specifické fonetické rysy. 8. Francouzská nářečí, jejich vznik, propojení s dialektologií. Cvičení: Ukázky nářeční výslovnosti (Léon, P. et al., 1983). 9. Inventář francouzských fonémů. Samohláskový a souhláskový systém francouzštiny. Hellwagův trojúhelník. Cvičení: Francouzské samohlásky ústní a nosové
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Demonstrace
- Účast na výuce
- 26 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 24 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 50 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Kurz má vést ke zvládnutí terminologie a základních teoretických otázek fonetiky a fonologie, jakožto významné lingvistické disciplíny. Dále jde o synchronní popis zvukového plánu francouzštiny - zde jde jednak o praktické zvládnutí ortoepických pravidel, praktický nácvik nejen jednotlivých hlásek, ale také jevů suprasegmentálních (přízvuk, rytmus, intonace atd.). V neposlední řadě by se studenti měli alespoň základně seznámit s existencí různých variant francouzštiny (stylistických, sociálních a geografických).
- praktické zvládnutí ortoepie francouzštiny - schopnost porozumět textům z oboru fonetika - osvojení základních fonetických a fonologických termínů
|
|
Předpoklady
|
Předpokládá se absolvování semináře Fonetika a fonologie 1.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Analýza výkonů studenta, Rozbor jazykového projevu studenta
Splnění předmětu je podmíněno přítomností studenta ve výuce, systematickou přípravou na jednotlivé hodiny, prostudováním příslušné odborné literatury a přednesením referátu.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Barféty, M. (2007). Compréhension orale 3 - niveaux B1 / B2 . Paris.
-
Barféty, M. (2010). Compréhension orale 4 - niveaux B2 / C1 . Paris.
-
Dohalská, M., Schulzová, O. (2009). Fonetika francouzštiny. Praha.
-
Charliac, L., Motron, A.-C. (2006). Phonétique progressive du français ? Niveau avancé . Paris.
-
Charliac, L., Motron, A.-C. (2004). Phonétique progressive du français ? Niveau intermédiaire . Paris.
-
Janešová, J. (1995). Praktický kurs francouzské výslovnosti. Praha: Leda.
-
Léon, P. ? Léon, M. (1964). Introduction ? la phonétique corrective. Paris.
-
Léon, P. et al. (1983). Les accents des Français. Paris.
|