|
Vyučující
|
-
Nemrava Daniel, prof. Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Budou rozebírána reprezentativní díla reflektující období extrémní politizace intelektuálního pole, která nastala vlivem kubánské revoluce (1959) a pokračovala s nastolením vojenských diktatur v řadě zemí v 70. letech 20. století. Teoretickým rámcem pro zkoumání problému bude vymezení pojmu "politický román". V rámci tohoto vymezení se budeme ptát, jakou hraje roli v politickém románu reprezentační funkce (přímý odkaz na aktuální svět) a estetická funkce (odkaz na fikční svět a jeho narativní uspořádání), respektive jaké narativní strategie autor využívá k vybalancování dvou pólů na vyprávěcí ose: na jedné straně tzv. diskurzivity a na straně druhé fabulace. Při rozboru jednotlivých próz budou například využity teorie Frankfurtské školy (W. Benjamin), některé přístupy čtenářsky orientované teorie (W. Iser) či vybrané kapitoly z extenzivní naratologie.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
nespecifikováno
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je představit významný aspekt současného hispanoamerického románu. Metodologickým východiskem je teze, že významná část latinskoamerické literatury druhé poloviny 20. století je protnuta politikou (souborem praktik či mechanismů odpovídajících tradiční politické aktivitě) a političnem (způsobem, jakým se konstituuje určitá společnost). Budou rozebírána reprezentativní díla reflektující období extrémní politizace intelektuálního pole, která nastala vlivem kubánské revoluce (1959) a pokračovala s nastolením vojenských diktatur v řadě zemí v 70. letech 20. století. Teoretickým rámcem pro zkoumání problému bude vymezení pojmu "politický román". V rámci tohoto vymezení se budeme ptát, jakou hraje roli v politickém románu reprezentační funkce (přímý odkaz na aktuální svět) a estetická funkce (odkaz na fikční svět a jeho narativní uspořádání), respektive jaké narativní strategie autor využívá k vybalancování dvou pólů na vyprávěcí ose: na jedné straně tzv. diskurzivity a na straně druhé fabulace. Při rozboru jednotlivých próz budou například využity teorie Frankfurtské školy (W. Benjamin), některé přístupy čtenářsky orientované teorie (W. Iser) či vybrané kapitoly z extenzivní naratologie.
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
nespecifikováno
Písemná práce studenta a rozprava nad ní.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Benjamin, W. (1979). Dílo a jeho zdroj. Praha: Odeon.
-
Bravo, V. (1997). Figuraciones del poder y la ironía. Esbozo para un mapa de la modernidad europea. Caracas: Monte Ávila Editores.
-
Doležel, Lubomír. (1993). Narativní způsoby v české literatuře. Praha.
-
Fornet, J. (2006). Los nuevos paradigmas. Prólogo narrativo al siglo XXI. La Habana: Editorial Letras Cubanas.
-
Gilman, C. (2003). Entre la pluma y el fusil. Debates y dilemas del escritor revolucionario en América Latina. Buenos Aires: Siglo XXI.
-
Nemrava, D., De Rosso, E. (2014). Entre la experiencia y la narración: Ficciones latinoamericanas de fin de siglo (1970-2000). Madrid: Verbum.
-
Nermava, D. (2014). Snivci a trosečníci. Reprezentace (bez)moci v současném latinskoamerickém románu. Brno: Host.
-
Oviedo, J. M. (2002). Historia de la literatura hispanoamericana 4. De Borges al presente. Madrid: Alianza Editorial.
-
Shaw, D. L. (1999). Nueva narrativa hispanoamericana. Boom, posboom, postmodernismo. Madrid: Cátedra.
-
Trávníček, J. (2003). Příběh je mrtev? Schizmata a dilemata moderní prózy. Brno: Host.
|