|
Vyučující
|
-
Faltýnek Dan, doc. Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
(1)-(2) Erhart, A.: Základy obecné jazykovědy. Praha: SPN 1965. (3)-(4) Čermák, F.: Jazyk a jazykověda. Praha: Karolinum 2009. (5)-(6). Palek, B.: Základy obecné jazykovědy. Praha: SPN 1989. (7)-(8) Ondruš, Š. - Sabol, J.: Úvod do štúdia jazykov. Bratislava: SPN 1987. (9)-(10) Černý, J.: Úvod do studia jazyka. Olomouc: Votobia 1998. (11)-(12) Dolník, J.: Všeobecná jazykověda. Bratislava: VEDA 2009. (13) Čejka, M. - Lotko, E.: Jazyk a jazykověda I. Olomouc: Univerzita Palackého 1976.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
|
Výstupy z učení
|
Kurz je založen na komparaci koncepcí obecné lingvistiky. Podoba kurzu je experimentální, a to v tom smyslu, že každý z účastníků na základě kritiky zvolené koncepce předkládá svůj koncept obecné lingvistiky jakožto samostatné disciplíny s vlastním vymezením metody a předmětu zkoumání. Pozornost semináře se upírá především k otázce výkladu obecnělingvistické problematiky příručkami s prakticky zadanou podobou a didaktickými cíli. Seminář postupně čte tzv. úvody do studia jazyka, do obecné jazykovědy a podobné texty a hodnotí, nakolik jsou vhodným nástrojem pro vstup do problematiky obecné lingvistiky. Posluchači se zaměřují na koncepci každé z příruček, snaží se vystihnout, zdali jsou skladba témat a jejich výklad vhodně zvoleny. Při jejich kritice formulují pohled jednotlivých příruček na to, co je to obecná lingvistika, jaké má výzkumné zájmy a metody. Ukazují ale také, jaké má výklad těchto příruček didaktické aspekty, je-li čten lingvisticky neorientovaným čtenářem, jak může čtenáři vstupujícímu do problematiky obecné lingvistiky napomoci, co mu zamlčuje či co vysvětluje v rámci variantních možností lingvistické teorie. Zvláštní pozornost se v seminářích klade na soudržnost obecnělingvistických výkladů, ať již mají jakýkoliv teoretický základ či příslušnost k některé lingvistické škole či lingvistickému směru. Kritika jednotlivých úvodových příruček v kurzech vždy směřuje k formulování vlastního přístupu k obecné lingvistice a také k tvorbě textů, které dle kurzu představují didakticky výhodný koncept. Účastníci kurzu se pokouší o formulaci co možná nejlepšího úvodu do studia jazyka a do obecné lingvistiky především, diskuse nad tématy je pro to v kurzu výchozím prostředkem.
Základní orientace v otázkách obecné lingvistiky Přehled koncepcí úvodů do obecné jazykovědy, respektive úvodů do studia jazyka Schopnost srovnání těchto koncepcí Orientace v základních jazykových plánech a ve způsobech jejich popisu Orientace v lingvistických disciplínách a v lingvistických interdisciplínách
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Rozhovor, Systematické pozorování studenta
(1) aktivita v semináři (četba jednoho z doporučených textů / jeho části na každý seminář) (2) představení koncepce úvodu do obecné jazykovědy (3) odevzdání textu představujícího část textu úvodu do obecné jazykovědy (4) úspěšné absolvování kolokvia
|
|
Doporučená literatura
|
-
Čejka, M. - Lotko, E. Jazyk a jazykověda I. Olomouc 1974, 1976..
-
Čermák, F. Jazyk a jazykověda.
-
Černý, J. (1998). Úvod do studia jazyka. Olomouc.
-
Dolník, J. Všeobecná jazykoveda. Opis a vysvetľovanie jazyka.
-
Erhart, A. (1965). Základy obecné jazykovědy. Praha.
-
Ondruš, Š. - Sabol, J. (1987). Úvod do štúdia jazykov. Bratislava.
-
Palek, B. (1989). Základy obecné jazykovědy. Praha.
|