|
Vyučující
|
-
Vepřek Miroslav, doc. Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
(1)-(2) Teorie původu jazyka (Kvíčala, J. (1974): O původě a vývoji mluvy. Listy filologické, 1, s. 4?17; Hageg, C. (1998): Člověk a řeč. Praha: Karolinum, s. 19?33.) (3) Evoluce jazyka (Schleicher, A.: Darwinism tested by the science of language. London: J. C. Hotten, 1969; Jakobson, R.: Über die fonologische sprachbünde. TCLP ? IV, Praha 1931) (4)-(5) Prajazyk, jazyková rodina vs. jazykový svaz; principy rekonstrukce (Blažek, V. (1983): Současný stav nostratické hypotézy. SaS, 44, s. 235?247; Erhart, A. (1985): U kolébky slovanských jazyků. Slavia, 54, s. 337?345) (6)-(7) Příčiny jazykových změn; teoretické přístupy, rovinové a typologické hledisko (Gebauer, J.: O příčinách změn jazykových, zvláště slovanských. Listy filologické, 1, 1874 s. 43?56; Komárek, M.: K dialektice jazykového vývoje. SlavPrag, 4, 1962, s. 19?26; Němec, I.: Principy jazykového vývoje a historie češtiny. SaS, 50, 1989, s. 81?96; Lamprecht, A. (1973): K chronologii foneticko-fonologických změn v praslovanštině. SaS, 34, s. 115?122) (8)-(9) Diachronie v synchronii a synchronie v diachronii (Barnet, V. (1968): K metodologii synchronního průřezu v diachronii. In: Československé přednášky pro VI. Mezinárodní sjezd slavistů v Praze. Praha: Academia ? Nakladatelství ČSAV, s. 47?50.) (10)-(11) Strukturní pohled na jazykový vývoj (úvodní kapitoly z Vachek, J.: Dynamika fonologického systému současné spisovné češtiny. Praha: Academia, 1968; vybrané části z Sériot, P.: Struktura a celek. Praha: Academia, 2002; Kořenský, J.: Teleologie jako jeden ze základních pojmů Pražského lingvistického kroužku? 69, 2008, s. 44?48.) (12) Z dějin diachronní lingvistiky (Trávníček, F. (1952): Proč mluví lidé různými jazyky. Praha: Osvěta; Komárek, M.: Gebauerovo historické hláskosloví ve světle dalšího bádání. In: Gebauer, J.: Historická mluvnice jazyka českého I. Hláskosloví. Praha: ČSAV, 1963.)
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
|
Výstupy z učení
|
Kurz má za cíl představit, jakými způsoby se vyvíjí jazyk, na základě jakých principů se tak děje, ale především jaké příčiny stojí za jazykovými změnami. Absolvent kurzu bude orientován v oblasti teorií vzniku a vývoje jazyka, bude rozlišovat teoretická východiska a přístupy k popisu vývoje jazyka různými lingvistickými směry, školami či vědeckými osobnostmi. V kontaktu s příkladovým jazykovým materiálem bude srovnávat výhodnost konkrétních přístupů k popisu vývoje jazyka, to jak jsou jednotlivé změny různě vysvětlovány různými teoriemi. Výstupem kurzu je rovněž absolventova orientace ve vývoji metodologie diachronní lingvistiky a také jeho znalost historických souvislostí diachronně zaměřeného jazykovědného výzkumu. Cílem každého semináře je proto prezentace vybraného tematického okruhu z problematiky vývoje jazyka a to z pohledu různých badatelských přístupů. Pozornost bude zaměřena jak na obecné zákonitosti vývoje jazyka, tak také na konkrétní jazykový materiál zejména slovanský a šířeji indoevropský.
Základní obeznámenost s teoriemi vývoje jazyka, schopnost jejich kritické analýzy, schopnost popisovat konkrétní jazykové změny
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Analýza výkonů studenta, Rozhovor, Seminární práce
(1) Pravidelná příprava / četba zadané literatury (2) Úspěšné absolvování kolokvia
|
|
Doporučená literatura
|
-
Baudiš, J. (1932). Struktura jazyků indoevropských. Bratislava.
-
Berg, S., L. (1926). Nomogenesis or evolution determined by law. London.
-
Blažek, V. (1983): Současný stav nostratické hypotézy. SaS, 44, s. 235 - 247.
-
Erhart, A. (1982). Indoevropské jazyky. Srovnávací fonologie a morfologie. Praha.
-
Erhart, A. U kolébky slovanských jazyků. Slavia, 54, 1985, s. 337-345.
-
Gebauer, J. (1874). O příčinách změn jazykových, zvláště slovanských. Listy filologické, 1, s. 43?56..
-
Hageg, C. (1998). Člověk a řeč. Praha.
-
HAVLOVÁ, E. (ed.). Etymologický slovník jazyka staroslověnského. Academia, Praha od r. 1989..
-
Hlavinka, A. (1917). Povaha česká v řeči. Olomouc.
-
Horálek, K. Referát profesora Horálka. Československá diskuse o fonologii. Slovo a slovesnost, 15, 1974, s. 29-38..
-
Horálek, K. Účelnost v jazyce. Slovo a slovesnost, 46, 1975, s. 60-62..
-
Horálek, K.:. Úvod do studia slovanských jazyků. 2.vyd., Praha 1962.
-
Hujer, O. (1961). Příspěvky k historii a dialektologii českého jazyka. Praha.
-
Jakobson, R. (1970). Hledání podstaty jazyka. In: Dvanáct esejů o jazyce, s. 29?45. . Praha.
-
Jakobson, R. O hláskoslovném zákonu a teleologickém hláskosloví. Časopis pro moderní filologii 1928, XIV, s. 183-184..
-
Jakobson, R. Principien der historischen phonologie. TCLP - IV, 1931.
-
Jakobson, R. Über die fonologische sprachbünde. TCLP - IV, Praha 1931.
-
Komárek, M. (1962). K dialektice jazykového vývoje. SlavPrag, 4, s. 19?26.
-
Komárek, M. Gebauerovo historické hláskosloví ve světle dalšího bádání. In: Gebauer, J.: Historická mluvnice jazyka českého I. Hláskosloví. Praha: ČSAV, 1963.
-
Komárek, M. Jakobsonův význam pro strukturální historickou fonologii. SaS 57, 1996, s. 206-211.
-
Komárek, M. (1982). Nástin fonologického vývoje českého jazyka. Praha.
-
Komárek, M. Studie z diachronní lingvistiky. Olomouc 2006.
-
Komárek, Miroslav. Historická mluvnice česká, Hláskosloví. Praha 1958.
-
Kopečný, F. (1981). Základní všeslovanská slovní zásoba.
-
Kořenský, J. Teleologie jako jeden ze základních pojmů Pražského lingvistického kroužku? 69, 2008, s. 44-48..
-
Kvíčala, J. O původě a vývoji mluvy. Listy filologické, 1, 1974, s. 4 - 17.
-
Lamprecht, A. K chronologii foneticko-fonologických změn v praslovanštině. SaS, 34, 1973, s. 115-122..
-
Lamprecht, A. Praslovanština. Brno 1987..
-
LAMPRECHT, A., ŠLOSAR, D. a BAUER, J. (1986). Historická mluvnice češtiny.. Praha: SPN.
-
Lamprecht, A. (1966). Vývoj fonologického systému českého jazyka. Brno.
|