|
Vyučující
|
-
Vaculíková Petra, Mgr.
-
Faltýnek Dan, doc. Mgr. Ph.D.
-
Bennett Ľudmila, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
(1) Lingvistika ? vznik, historie, vývoj; kontext filozofie (2) Nejstarší reflexe jazyka; vznik mluvnictví a lexikografie (3) Historicko-srovnávací metoda; historický přehled, pozice v současných popisech vývoje jazyka a vztah k dalším metodologiím (4) Co je kritériem toho, co patří/nepatří do obecné lingvistiky? (5) Kritérium historické: obecná lingvistika kopíruje v podstatě dějiny lingvistiky (6) Kritérium metodologické: obecná lingvistika axiomatizuje některou z metod/metodologií/disciplín (7) Pojmy: metoda, metodologie, dialektika metody a disciplíny; autonomie jazykovědné metody, komutační test (8) Jazykovědný experiment, jeho pozice v tvorbě gramatiky (9) Filozofie jazyka a obecná lingvistika, filozofie jazyka v rámci jazykovědy ? lingvistická témata (10) Historicky uspořádané filozofické myšlení o jazyce a metodologicky uspořádané reagování jednotlivých filozofií na problém jazyka (11) Lingvistika a její interdisciplíny v kontaktu s přírodními a formálními vědami; historický přehled, metody výzkumu (12) Možnosti využití interdisciplinárního výzkumu v obecnělingvistickém modelu a v gramatickém popisu; na příkladech matematické lingvistiky (ověřování matematicko-lingvistických zákonů) ověřující gramatický popis, psycholingvistiky testující internalizaci metody
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem kurzu je metodologickou komparací nalézt obecně platné rysy přirozeného jazyka (lingvistické univerzálie), které bez historické a metodologické závislosti charakterizují každý přirozený jazyk. Tato teoretická procedura bude rozšířena o zřetel k neverbálním sémiotickým soustavám. Seminární témata se v první části zaměří na vznik diskurzu vědeckého poznání jazyka, ale také na reflexe jazyka zaznamenané v lidské kultuře obecně a projevující se jako spontánní metajazyková aktivita a intuitivní popis charakteru jazykových prostředků a jejich systémovosti. Tento aspekt historické reflexe jazyka vytvoří podklad pro analýzu konceptů stabilizované obecné vědy o jazyce a na jejím základě bude možné nahlížet, která rezidua intuitivních či kulturně historicky daných pohledů na jazyk se účastní na výstavbě nejrůznějších jazykovědných teorií a na základních přístupech k jazyku vůbec (langue-parolová hypotéza, struktura výrazové a obsahové sady znaku, principy vývoje jazyka, univerzální gramatika atd.). Z hlediska materiálu bude věnována pozornost vývoji mluvnických popisů, gramatik konkrétních jazyků, jejich typům a metodologickým a výkladovým principům. Na základě předchozího bude kurz definovat obecnou lingvistiku. Její podobu bude hledat v dějinách lingvistiky jakožto metadisciplíně, ale také v situovanosti lingvistiky v současných teoriích lingvistiky, kterým dobově zakotvená obecná lingvistika dokládá (zajišťuje) relevanci užitých metod, axiomů či výchozích předpokladů a metodologicky preferovaných postupů daných např. kritérii jednoduchosti, shody s nejazykovými faktory (neurologickými, antropologickými, ale třeba i fyzikálními) apod. Zvláštní pozornost kurz věnuje jazykovědě vlastním metodám, strukturaci jazykových prostředků na základě čistě jazykových kritérií ? předloží postupy komutační metody a jejích doplňkových přístupů, které ji činí prakticky dostupnou na základě redukce materiálu či kritérií určení jazykových norem (korpusová analýza, experimentální ověřování ? psycholingvistický/sociolingvistický experiment, shoda s matematickými modely založenými na axiomu optimalizace jazykových prostředků, statistický přístup atd.). Kurz definuje obecnou lingvistiku jako disciplínu zajišťující interdisciplinární výzkum, jazykovědný přesah v teoriích a v metodách práce s jazykovým materiálem. Z tohoto úhlu pohledu bude založena obecná lingvistika jako disciplína s praktickou náplní své práce. V závěru, ale kontextuálně i v předchozích výkladech, se kurz věnuje filozofickému pozadí obecné lingvistiky.
Základní orientace v otázkách obecné lingvistiky Základní orientace v odborné obecnělingvistické literatuře a v dějinách oboru Schopnost formulovat problémové oblasti obecné lingvistiky a předložit základní směry jejich řešení Schopnost tvorby gramatického popisu Orientace v metodách lingvistických interdisciplín
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Rozhovor, Systematické pozorování studenta, Rozbor portfolia studenta, Seminární práce
(1) účast na přednáškách (2) aktivita v semináři (četba jednoho z doporučených textů / jeho části na každý seminář) (3) atestace formou zkoušky
|
|
Doporučená literatura
|
-
Černý, J. (1996). Dějiny lingvistiky. Olomouc : Votobia.
-
Deely, J. (1990). Basics of Semiotics. Bloomington.
-
Doubravová, J. (2002). Sémiotika v teorii a praxi. Praha: Portál.
-
Erhart, A. (1965). Základy obecné jazykovědy. Praha.
-
Helbig, G. (1991). Vývoj jazykovědy po roce 1970. Praha.
-
Karlík, P. - Nekula, M. - Pleskalová, J. (2002). Encyklopedický slovník češtiny. Praha.
-
Mathesius, V. (1982). Jazyk, kultura a slovesnost. Praha: Odeon.
-
Nebeská, I. Jazyk, norma, spisovnost. Karolinum, Praha 1996..
-
Nöth, W. (1995). Handbook of semiotics. Bloomington.
-
Saussure, F.:. Kurs obecné lingvistiky, Academia, 1996.
-
Vachek, J. (1970). U základů pražské lingvistické školy. Praha: Academia.
|