Předmět: Jazyky a jejich zvuky: typologie, univerzálie, taxonomie

» Seznam fakult » FIF » KOL
Název předmětu Jazyky a jejich zvuky: typologie, univerzálie, taxonomie
Kód předmětu KOL/OJJZ
Organizační forma výuky Seminář
Úroveň předmětu nespecifikována
Rok studia nespecifikován
Semestr Zimní a letní
Počet ECTS kreditů 3
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu nespecifikováno
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Faltýnek Dan, doc. Mgr. Ph.D.
Obsah předmětu
Jazyky a jejich zvuková stavba je zkoumána na principech (1) inkluzivity (vztah mezi hranicemi jazykových jednotek různého řádu), (2) cykličnosti (existence týchž strukturních schémat na různých jazykových rovinách), (3) reduktibility (budování jazyků od bezpříznakových jednotek k jednotkám příznakovým) a (4) resolvability (rozložitelnost komplexnějších jazykových jednotek a jevů na jednotky a jevy elementárnější)

Studijní aktivity a metody výuky
Přednášení, Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Metody písemných akcí (např. u souborných zkoušek, klauzur)
Výstupy z učení
Cílem kursu je seznámit studenty s problematikou fonetických popisů a fonologických interpretací stavby přirozených jazyků, ukázat význam poznatků pro jejich pochopení (a funkce). Materiálovou bází analýz je kromě češtiny jako jazyka mateřského celá řada (cca třicet) jazyků - evropských i neevropských - jež budou komparačně konfrontovány u klíčových komponentů zvukové stavby jazyků, ale u nichž je zároveň systematicky sledována jejich zvuková variabilita. Koncepce kursu je založena na třech základních přístupech: (a) heuristickém/holistickém: záměrem je obsáhnout pokud možno maximální množinu zvukových jevů a složek ve snaze o komplexitu a výčet doložených jevů; (b) univerzalistickém: cílem je stanovit, které jevy a komponenty jsou univerzální (příp. kvaziuniverzální či dominantní), a tedy obecné, jež většina jazyků společně sdílí; a odlišit je od jevů řídkých, speciálních či specifických; (c) typologickém: na bázi variability zvukových jevů vymezit jejich třídy (tedy typy) a určit kritéria popisu a kategorie v případech, kdy se jazyky nechovají jednotně - typologicky se od sebe odlišují.
Obeznámenost s problematikou fonetických popisů a fonologických interpretací stavby přirozených jazyků. Cílem kursu je seznámit studenty s problematikou fonetických popisů a fonologických interpretací stavby přirozených jazyků, ukázat význam poznatků pro jejich pochopení (a funkce). Materiálovou bází analýz je kromě češtiny jako jazyka mateřského celá řada (cca třicet) jazyků - evropských i neevropských - jež budou komparačně konfrontovány u klíčových komponentů zvukové stavby jazyků, ale u nichž je zároveň systematicky sledována jejich zvuková variabilita.
Předpoklady
nespecifikováno

Hodnoticí metody a kritéria
Písemná zkouška, Seminární práce

(1) Pravidelná docházka (max. 1 absence) (2) Aktivní práce v semináři (3) Seminární projekt
Doporučená literatura
  • Handbook of the International Phonetic Association. Cambridge: Cambridge University Press, 1999.
  • Duběda, T. (2005). Jazyky a jejich zvuky. Univerzálie a typologie ve fonetice a fonologii.. Praha.
  • Greenberg, J. H. Universals of Human Languages, vol. 2 - Phonology. Stanford: Stanford University Press, 1978.
  • Hirst, D.-Di Cristo, A. (eds.). Intonation Systems. A Survey of Twenty Languages. Cambridge: Cambridge University Press, 1998..
  • Hyman, L. M. Phonology: Theory and Analysis. New York: Holt, Rinehart and Winston, 1975..
  • Kořínek, J. M.-Erhart, A. (2000). Úvod do fonologie. Praha.
  • Kučera, H. (1961). The Phonology of Czech. s´. Gravenhage: Mouton.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr