|
Vyučující
|
-
Faltýnek Dan, doc. Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1) Naratologie jako věda (1.1) Narativ a jeho modely, narativita, základní narativní struktury (příběh a diskurs, mimésis a diegésis) a jejich mechanismy) (1.2) Film jako předmět obecné teorie komunikace a sémiotiky (1.3) Model narativně-komunikačních úrovní a instancí (1.3.1) Extra/intra textové úrovně; extra/intra dietetické úrovně; metadiagetická úroveň (2) Narativ, deskripce a argument ve filmu (2.1) Intermedialita a intertextualita, definice intermediality (Foucaultovy dispozitivy) (2.2) Narativita ve filmu (2.3) Problém reference (re-prezentace a mimotextové odkazování), a) odkazování k aktuálnímu světu a problém referentu: autentifikace a identifikace, b) intertextovost, intratextovost, metatextovost, c) paratextové rysy a jevy narativního textu; realismus ve filmu (médium - forma - text) (2.4) Transmedialita (mixed média, multimédia: kombinace/juxtapozice). (3) Základní tendence filmové naratologie a sémiotických studií o filmu (3.1) Ch. Metz: sémiologie filmu (3.2) Seymour Chatman: klasický model filmového narativu (3.3) David Bordwell: neoformalismus (3.4) Základy intermediální naratologie (4) Sémiotický model filmu jako narativu (4.1) Vnitřní významové uspořádání narativu: (4.1.1) příběh, událost, děj (souslednost, soudržnost, příčinnost; pravděpodobnost a motivovanost; (4.1.2) typologie dějové kompozice (4.1.3) časoprostor (čas příběhu a čas diskursu: linearita a řád; časová distance: analepse a prolepse, amplituda; trvání, frekvence; prostor příběhu a jeho referenční fungování) (4.1.4) typologie dějové kompozice, čas a prostor ve filmu; vztah filmu k jiným médiím (fotografie, zvuk); D. Higgins a skupina Fluxus. (5) Subjekty filmového narativu (5.1) Diskursívní pozadí: vypravěč (typologie textových a mimotextových subjektů; "vyprávěné" a "nevyprávěné" zprostředkovávání: vyprávěcí způsoby; autoritativnost a typy vypravěčských komentářů (5.2) Kompetence, reflektor, hledisko a fokalizace; vědění, vyslovení a ukázání; způsob, hlas (5.2.1) formy nulové, interní a externí fokalizace ve filmu (5.2.2) Ruční kamera a Ich-kamera ve filmu (5.3) Postavy (uzavřené a otevřené konstrukty postav; postava jako paradigma vlastností; postava jako nositel vědomí; postava jako element vyprávění: činitel a herec, subjekt a objekt) (5.4) postava, vypravěč a autor ve filmu (6) Zvuk jako narativní síla (7) Narativní principy žánrů (7.1) Základní principy analýzy žánrového modelu (8) Analýza 1 (analýza vybrané problematiky na příkladu konkrétního filmového díla) (9) Analýza 2 (analýza vybrané problematiky na příkladu konkrétního filmového díla) (10) Analýza 3 (analýza vybrané problematiky na příkladu konkrétního filmového díla)
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
|
Výstupy z učení
|
Teorie intermediality se nezabývá jednotlivými médii: filmem, výtvarným umění, videem, hudbou, digitálními médii, nebo audiovizuálním jazykem jako oddělenými žánry a fenomény, ale hledá a propojuje významy právě v prostoru "mezi" (inter-média). Intermedialita se projevuje buď jako charakter tzv. "hybridních" (smíšených) médií v dějinách, nebo jako reflektovaný umělecký a teoretický program a nástroj zkoumání. Podle definice jde o "projev vztahů dvou či více mediálních forem, které vstupují do vzájemné fúze, v níž je lze těžko od sebe oddělit a vrátit jim původní autonomii. Intermediální vztahy lze nalézt například v rovině obrazu, zvuku, textu, nebo jde o narativní struktury a vztahy mezi různými formálními principy; v rovině technologických, průmyslových, ekonomických aj. fúzí, v míšení percepčních návyků a horizontů, odkazujících k širšímu technologickému a kulturnímu kontextu produkce a recepce různých médií". Seminář si klade za cíl podat komentář (příp. analýzu) vybraných problémů z výše naznačeného širokého pole vztahů mezi jednotlivými diskursivními formacemi. Centrální zájem bude věnován sémiotickému kontextu filmu jako audiovizuálního díla.
Přehled v oblasti filmové naratologie. Schopnost rozpoznat jednotlivé narativní komponenty ve filmovém díle. Schopnost interpretovat a rozumět vybraným problému v souvislosti s filmovým vyprávěním.
|
|
Předpoklady
|
Základní orientace v oblasti sémiotiky.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta
(1) pravidelná účast (80 %) (2) četba zadaných textů a diskuze v semináři (3) písemná seminární práce
|
|
Doporučená literatura
|
-
Auerbach, E. Mimesis. Zobrazení skutečnosti v západoevropských literaturách.Praha 1998.
-
Aumont, J. (ed.). (1992). Aesthetics of Film . Austin.
-
Bal, M. Narratology: Introduction to the Theory of Narrative, University of Toronto Press, Toronto 1985.
-
Barthes, R. The Semiotic Challenge, Hill and Wang, New York 1988.
-
Bellour, R., Calmann-Lévy (ed.). (1979). L´analyse du film. Paris.
-
Bordwell, D. Narration of the Fiction Film, The University of Wisconsin Press, Wisconsin 1985.
-
Brémond, C. Logique du récit, Seuil, Paris 1973.
-
Genette, Gérard. (1979). Narrative Discourse: An Essay in Method. Ithaca, NY.
-
Greimas, A. J. (1983). Structural Semantics. An Attempt at a Method. Lincoln - London.
-
Herman, David. (2002). Story Logic: Problems and Possibilities of Narrative. Lincoln.
-
Chatman, S. Story and Discourse: Narrative Structure in Fiction and Film, Cornwell Univ. Press, Ithaca 1978.
-
Chatman, Seymour. (2004). Dohodnuté termíny. Rétorika narativu ve fikci a filmu.. Olomouc.
-
Kuhn, M. (2011). Film-Narratologie. Ein Erzählttheoretisches Analysemodell. Berlin & New York.
-
Martínez-Bonati, F. (1981). Fictive Discourse and the Structures of Literature: A Phenomenological Approach. Ithaca.
-
Metz, C., & Pechar, J. (1991). Imaginární signifikant: psychoanalýza a film. Praha: Český filmový ústav.
-
Pier, J. Sémiotika narativu. Praha-Brno 2006.
-
Rudrum, D. From Narrative Representation to Narrative Use: Towards the Limits of Definition, Narrative, vol. 13, No. 2, May 2005.
-
Ryan, M.L. Narrative across Media: The Languages of Storytelling (Frontiers of Narrative), University of Nebraska Press, Lincoln 2004..
-
Schmid, Wolf. Narativní transformace, AVČR, Praha 2004.
-
Stam, R., Burgoyne, R., Flitterman-Lewis, S. (2006). New Vocabularies in Film Semiotics. Routledge, London & New York.
-
Verstraten, P. (2009). Film Narratology. Toronto, Buffalo, London.
|