|
Vyučující
|
-
Faltýnek Dan, doc. Mgr. Ph.D.
-
Nagy Marek, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Problém klasifikace lidského vědění: pojem vědy a vědění, přístupy ke klasifikacím, výchozí pojmy, dosavadní bádání 2. Zrod tématu a jeho vývoj od antiky do konec 16. století 3. Novověké klasifikace ve věku encyklopedismu 4. Vrchol i soumrak klasifikací věd/ění v 19. století 5. Povaha antického jazykovědné myšlení v systému vědění: případ Sexta Empirica 6. Středověké a renesanční jazykovědné myšlení proměnách vzdělávání 7. Myšlení o jazyce v 17. století: historia naturalis a povaha jazyka 8. Jazykověda 18. století: věda o obecném i rozmanitostech, věda o původu 9. Jazykověda 1. poloviny 19. století: jazyky ve věku přírodních věd 10. Jazykověda 2. poloviny 19. století: otázka metody, otázka svébytnosti
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
|
|
Výstupy z učení
|
Kurz představí vývoj jazykovědy prostřednictvím jejího zasazení do dobových představ o uspořádání lidského vědění. Budou představeny základní pokusy o takové systematizace od antických počátků (Platón, Aristoteles, stoikové, Sextus Empiricus), přes středověké a renesanční klasifikace (R. Bacon, St. Bonaventura, Dante, Petr Ramus) až k jejich novověkému rozkvětu v 17. (Bacon, Alsted, Komenský, Leibniz), 18. (Chambers, Diderot & d'Alembert), a zejména 19. (Bentham, Ampere, Comte, Spencer, Whevel, Masaryk, Wundt, Pearson) století. Na tomto pozadí ukážeme pozici jazykovědného myšlení ze dvou perspektiv: 1) z perspektivy autorů těchto klasifikací a 2a) z perspektivy dobové reflexe povahy jazykovědného myšlení v jazykovědně orientovaných pracích a také 2b) z pozice jazykovědné reflexe těchto samotných klasifikací a obecně vědních diskuzí (zejména Bopp, Grimm, Schleicher, Müller, Whitney, Paul, Wundt, Gabelentz). Sledováním procesů formování obecnějšího vědního povědomí o povaze, funkcích a cílech jazykovědy v širším proudu vývoje vědního myšlení budeme rekonstruovat hybné momenty v utváření pozice a úlohy jazykovědy a důsledky, které to mělo pro její moderní / současné pojímání.
Orientace v historickém vývoji jazykovědného myšlení v kontextu dobových schémat lidského vědění a povahy poznávacích procesů.
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta
" Účast minimálně 80 % " Znalost zadaných textů " Vypracování seminární práce (historiografická studie / encyklopedické heslo / komentovaný překlad)
|
|
Doporučená literatura
|
-
BURKE, P. (2007). Společnost a vědění: od Gutenberga k Diderotovi. Praha: Karolinum.
-
Burke, P. (2013). Spoolečnost a vědění II: Od Encyklopedie k Wikipedii. Praha.
-
Davies, A. M. (1998). History of linguistics. Volume 4: Nineteenth century linguistics..
-
Dolby, R. G. A. Classification of the Sciences: The Nineteenth Century Tradition. In Roy. F. Ellen and David Reason (eds.): Classifications in Their Social Context . London: Academic Press 1979, s. 167-193..
-
Fisher, N. The Classification of the Sciences. In: R.C. Olby, G. N. Cantor, J. R. R. Christie and M. J. S. Hodge (eds.): Companion to the History of Modern Science. London: Routledge 1989, s. 853-868.
-
Flint, R. (1904). Philosophy as scientia scientiarum and A History of classifications of the sciences. Edinburgh.
-
Harris, R., & Taylor, T. J. (1997). Landmarks in linguistic thought. London: Routledge.
-
Koerner, E. F. K.?Asher, R. E. (1995). Concise History of the Language Sciences. Oxford.
-
Law, V. (2008). The history of linguistics in Europe. From Plato to 1600. Cambridge.
-
Lepschy, G. (ed.). History of linguistics. Volume 1: The eastern traditions of linguistics. Longman 1994..
-
Lepschy, G. (ed.). History of linguistics. Volume 2: Classical and medieval linguistics. Longman 1994..
-
Lepschy, G. (ed.). (1997). History of linguistics. Volume 3: Renaissance and Early Modern Linguistics.
-
Sériot, P. (2002). Struktura a celek. Intelektuální počátky strukturalismu ve východní Evropě. Praha.
-
Yeo, R. Classifying the Sciences. In Roy Porter (ed): Cambridge History of Science: Volume 4, The Eighteenth Century. Cambridge: Cambridge University Press 2003, s. 241-266..
|