(1) Věda a filosofie vědy: 1. Rosenberg, A.: Why Philosophy of Science? In: Philosophy of Science. New York: Routledge, 2005, s. 1-18. 2. Schlick, M.: The Foundation of Knowledge. In: Ayer, A. J. (ed.): Logical Positivism. Toronto, 1959, s. 209-227. (2) Vysvětlení a predikce: 3. Hempel, C. G.: Studie z logiky vysvětlení. In: Kuchár a kol. (eds.): Filosofie vědy, s. 189-213. 4. Achinstein, P.: Explanation v. Prediction: Which Carries More Weight? In: Curd, M., Cover, J.A.: Philosophy of Science: The Central Issues. New York: W. W. Norton & Company, 1998, s. 481-493. (3) Teorie a model: 5. van Fraassen, Bas C.: Arguments Concerning Scientific Realism. In: Curd, M., Cover, J.A.: Philosophy of Science: The Central Issues. New York: W. W. Norton & Company, 1998, s. 1064-1087. 6. Giere, R.N.: Scientific Theorizing. In: Scientific Perspectivism. The University of Chicago Press, 2006, s. 59-95. (4) Vývoj vědy: 7. Popper, K. R.: Přehled některých základních problémů. In: Logika vědeckého zkoumání. Praha, 1995, s. 3-28. 8. Kuhn, T. S.: Struktura vědeckých revolucí. Praha, 2008. 9. Lakatos, I.: Science and Pseudoscience. In: Curd, M., Cover, J.A.: Philosophy of Science: The Central Issues. New York: W. W. Norton & Company, 1998, s. 20-26. V. Revize holismu ve filosofii vědy: 10. Quine, W., v. O.: Ohlédnutí za dvěma dogmaty. In: Marvan, T., Dostálová, L. (eds.): Vybrané články k ontologii a epistemologii. Plzeň, 2006, s. 108-120. 11. Laudan, L.: Dissecting the Holist Picture of Scientific Change. In: Curd, M., Cover, J.A.: Philosophy of Science: The Central Issues. New York: W. W. Norton & Company, 1998, s. 139-169. VI. Věda a společnost: 12. Longino, H. E.: Values and Objectivity. In: Curd, M., Cover, J.A.: Philosophy of Science: The Central Issues. New York: W. W. Norton & Company, 1998, s. 170-191. 13. Okruhlik, K.: Gender and the Biological Sciences. In: Curd, M., Cover, J.A.: Philosophy of Science: The Central Issues. New York: W. W. Norton & Company, 1998, s. 192-209.
|
Seminář je určen studujícím DSP Lingvistika a Digital Humanities, jejichž zájem se zaměřuje na druhou profilující linii studia - na využití lingvistické analýzy textu ve výzkumu humanitních disciplín. Předpokladem úspěšného zvládnutí teoreticky i prakticky orientovaného semináře je znalost německého jazyka alespoň na úrovni B2, podmínkou však nejsou teoretické znalosti v oblasti diachronní germanistiky. Možnosti analýzy historického textu a jejího praktického využití budou představeny na německém textu ze 17. století, a to od způsobu formulování hypotéz a otázek přes systematický rozbor po prezentaci a interpretaci výsledků. V centru pozornosti budou otázky, jak zacházet s historickými texty, jak je číst a interpretovat v rámci lingvistické analýzy. Seminář vychází z faktu, že studenti především nefilologických oborů nemají s prací s historickými texty zkušenosti a nedokáží z nich vytěžit maximum informací. Seminář poskytne metodické instrumentárium pro práci s německými historickými texty, s nimiž se u nás především historik setkává nejčastěji. Krok za krokem bude představena práce na jednotlivých rovinách jazyka: 1. Edice textů - transliterace či transkripce? 2. Historické zařazení textu. 3. Určení druhu textu (využití indikátorů textových druhů). 4. Stylistika a rétorika - komunikativně-pragmatické pojetí textu (mimojazykové faktory procesu komunikace - autor textu, jeho intence, komunikativní situace, příjemce textu, téma textu, médium). 5. Lexikální rovina textu - popis použitých lexikálních prostředků, jejich klasifikace a interpretace. 6. Syntax - popis systému pravidel používání syntaktických prostředků, popis konkrétních syntaktických jevů v textu. 7. Syntax textu - prostředky koheze v textu a jejich rozbor z hlediska intence a druhu textu. 8. Flektivní morfologie - analýza použité flexe u substantiv, adjektiv a sloves (poukázání na fakt, že analýza flexe může vést k lepšímu pochopení detailů v textu). 9. Fono-grafematické prostředky v textu. 10. Shrnutí: formulace otázek před výzkumem textů, korpus odpovídajících dokladů, jejich klasifikace, vytvoření výzkumných hypotéz, ověření hypotéz formou konkrétního lingvistického výzkumu (analýza), formulování a prezentace výsledků výzkumu.
Obeznámenost se základními problémy filosofie vědy a jejích pojmů
|
-
Curd, M. - Cover, J. A. (1998). Philosophy of Science: The Central Issues. New York.
-
Fajkus, B. (2005). Filosofie a metodologie vědy - vývoj, současnost a perspektivy.. Praha: Academia.
-
Giere, R. N. (2009). Science Without Laws. Chicago.
-
Ochrana, F. (2009). Metodologie vědy. Praha.
-
Rosenberg, A. Philosophy of Science. .
-
Rosenberg, A. (2008). Philosophy of Social Science. New York and London.
-
Van Fraassen, B. C. (2002). The Empirical Stance. Boston.
|