|
Vyučující
|
-
Křupková Lenka, doc. PhDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Východiska a metody hudební analýzy 2. Kontrapunktická forma a proměny principu fugy Johann Sebastian Bach: Fuga fis moll BWV 883; Antonín Rejcha: Fuga č. 22 A-C. 3. Sonátové rondo a jeho formové varianty Wolfgang Amadeus Mozart: Sonáta B dur K 333, 3. věta. 4. Analýza "Takt für Takt" a víceznačnost formového řešení Ludwig van Beethoven: Klavírní sonáta D dur op. 10 č. 3, 2. věta. 5. Haydnovská monotematičnost a motivická práce v sonátové větě Joseph Haydn: Klavírní trio C dur Hob. XV:27, 1. věta. 6. Tematická příbuznost a tektonická výstavba romantické sonátové věty Bedřich Smetana: Klavírní trio g moll op. 15, 1. věta. 7. Rozvíjející variace a revize hudební formy Johannes Brahms: Klavírní trio H dur op. 8, 1. věta - původní verze. 8. Rozvíjející variace a revize hudební formy Johannes Brahms: Klavírní trio H dur op. 8, 1. věta - revidovaná verze. 9. Vícevětost v jednovětosti Vítězslav Novák: Klavírní trio č. 2 d moll op. 27, Quasi una ballata. 10. Proměny motivické práce v hudbě počátku 20. století Leoš Janáček: Sonáta 1. X. 1905. 11. Organizace tónového materiálu v impresionistické skladbě Claude Debussy: L'isle joyeuse. 12. Vícevrstevná hudební struktura 20. století Charles Ives: The Unanswered Question.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
- Domácí příprava na výuku
- 30 hodin za semestr
- Účast na výuce
- 9 hodin za semestr
- Příprava na zápočet
- 11 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Předmět seznamuje studenty se základními metodami hudební analýzy aplikovanými převážně na komorní a klavírní tvorbu 18. až začátku 20. století. Jeho cílem je rozvíjet schopnost samostatně pronikat do struktury hudebního díla, rozpoznávat jeho formové, tektonické, tematické, harmonické, kontrapunktické, rytmické a fakturální uspořádání a postihovat vzájemné vztahy mezi jednotlivými složkami hudební struktury.
Student je schopen navrhnout vhodný analytický přístup k skladbě určitého období a hudebního druhu. Student dokáže samostatně analyzovat skladbu z období klasicismu až dvacátého století. Umí propojit znalosti hudební historie, hudební teorie a vlastní poslechové zkušenosti.
|
|
Předpoklady
|
Student by měl mít zvládnuté učivo základních hudebně teoretických předmětů a dobrou orientaci v hudebních dějinách.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Seminární práce
Dostatečná, aktivní účast ve výuce (max. 3 absence), analýza vybrané skladby (skladeb) a úspěšné zvládnutí analytického testu kvalifikují studenta k získání zápočtu.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Bent, I. D., Pople, A. Analysis. In: The New Grove Dictionary of Music and Musicians..
-
Cook, N. A Guide to Musical Analysis. Oxford 1994..
-
Fukač, J., Holubová, E. (1997). Analýza. In: Fukač, J., Vysloužil, J. (eds): Slovník české hudební kultury. Praha.
-
Hons Miloš. (2011). Hudební analýza. Praha.
-
Janeček, Karel:. Hudební formy, Praha 1955..
-
JANEČEK, KAREL:. Tektonika. Nauka o stavbě skladeb. Praha 1968.
-
Janeček. Smetanova tvorba komorní. Praha. 1984.
-
Křupková, Lenka. (2006). Studie ze života a díla Vítězslava Nováka. Olomouc.
|