Vyučující
|
-
Krejčová Kristýna, Mgr.
-
Brixi Markéta, MgA.
-
Keprt Marek, MgA. Ph.D.
|
Obsah předmětu
|
nespecifikováno
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
nespecifikováno
|
Výstupy z učení
|
1. Úvod do studia hudební analýzy. 2.- 4. Pokračování základů klasické harmonie (nónové akordy, modulace, chromatika ? mimotonální dominanty). 5.- 6. Základy hudebních forem ? malé a velké formy, variační princip, rondo, sonátová forma. 7.- 9. Analýza jednoduchých skladeb klasicismu. 10. -12. Harmonický vývoj v hudbě 19. století, analýza jednoduchých kompozic období romantismu. 13. Závěrečné shrnutí.
|
Předpoklady
|
Seminární práce, písemný test. Prezentace analýzy jednoduché klavírní skladby klasicismu. Výběr bude konzultován s vyučujícím. Nejméně 75% účast ve výuce. Znalost odborné literatury.
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
nespecifikováno
Seminární práce, písemný test. Prezentace analýzy jednoduché klavírní skladby klasicismu. Výběr bude konzultován s vyučujícím. Nejméně 75% účast ve výuce. Znalost odborné literatury.
|
Doporučená literatura
|
-
Antonín Modr. (1960). Harmonie v otázkách a odpovědích. Panton, Praha.
-
DE LA MOTTE, DIETRICH:. Musikalische Analyse. Kassel 1990.
-
Fukač, J., Vysloužil, J., Macek, P. (ed). Slovník české hudební kultury.
-
HONS, M. (2010). Hudební analýza. Paraha: Togga.
-
Janeček Karel. (1965). Základy moderní harmonie. Praha.
-
Jaroslav Kofroň. (1981). Učebnice harmonie. Supraphon, Praha.
-
Kohoutek Ctirad. (1989). Hudební kompozice. Praha.
-
SADIE, Stanley (ed.). The New Grove: Dictionary of Music. 20 Bd. London: Macmillan Publishers Limited, pb. ed. 1995..
-
Tichý. Harmonicky myslet a slyšet..
-
Volek Jaroslav. (1988). Struktura a osobnosti hudby. Praha.
-
Zenkl, L. (1987). ABC hudebních forem. Praha: Supraphon.
|