|
Vyučující
|
-
Křupková Lenka, doc. PhDr. Ph.D.
-
Yansori Ali, Mgr. Ph.D.
-
Pechač Marek, Mgr. et Mgr.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Estetické pozadí hudby 1. pol. 20. st. - základní tendence. Hudba přelomu století - tendence směřování za hranice evropské kultury k východním kulturám nebo do vnitřních starobylých vrstev folklóru - tendence dostat se v inspiraci před 19. st. k hudbě baroka, renesance - opuštění známého světa hudebních vyjadřovacích prostředků tonality a tematiky - avantgardistická revolta proti "vážnému", "tradičnímu" umění - Strauss, Reger, Sibelius, Pfitzner, Debussy, Schreker, Busoni - pojmová pole - pozdní romantismus, moderna a její vývojové etapy 2. II. vídeňská škola - expresionismus, atonalita, dodekafonie - vymezení expresionismu v umění (malířské skupiny Die Brücke, Der Blaue Reiter) - osobnosti a dílo, charakteristika jednotlivých tvůrčích období: Schönberg, Berg, Webern a okruh jejich příznivců 3. Neofoklorismus - vysvětlení fenoménu - postižení rozdílů mezi folklórními tendencemi v 19. st. a neofoklorismem 20. st. - tvorba v duchu neofolklorismu (Bartók, Kodály, Enescu. Stravinskij) 4. Neoklasicismus - zrod a vývoj od konce 19. st. - tendence k návratům u Regera, Busoniho, Debussyho - neoklasicismus v Paříži: 1. estetika Pařížské šestky x 2. neoklasicismus Igora Stravinského - osobnosti a tvorba Pařížské šestky (zvláště Honegger, Milhaud) - život a dílo Igora Stravinského - německý neoklasicismus 5. Ruská a sovětská hudba v 1. pol. 20. století - ruská moderna - Skrjabin - ruská avantgarda - I. Vyšnegradskij, L. Theremin, I. Golyšev, Nikolaj Roslavets, A. V. Mosolov, A. V. Lourié - osobnosti: Mjaskovskij, mladý Prokofjev a Šostakovič 6. Rok 1945 jako rok nula Nové hudby - terminologická situace: tradice, moderna, avantgarda - nový vztah ke klasikům moderny - A. Schönberg, A. Webern, A. Berg, B. Bartók, I. Stravinský - etablování internacionální avantgardy v Evropě - darmstadtské kurzy Nové hudby (od r. 1946, Wolfgang Steinecke) - americká avantgarda v duchu schönbergovské tradice - Milton Babbit - "mainstream" v hudbě 20. st. - dožívající skladatelské generace předválečného neoklasicismu: F. Poulanc, P. Hindemith, S. Prokofjev, D. Šostakovič, A. Copland, B. Britten 7. Seriální hudba - Olivier Messiaen jako klíčová postava "v pozadí" počátků evropské seriální hudby: Mode de valeurs et d'intensités - estetika seriální kompozice: Stockhausen - Situation des Handwerks (Kriterien der punktuellen Musik), 1952. Boulez - L'esthétique et les fétiches, 1951, O? en est-on?, 1968 - hlavní osobnosti darmstadtského konzervativního serialismu: Karlheinz Stockhausen: "punktální hudba" - osvojení si možností integrální seriální organizace Kreuzspiel, Punkte a Kontrapunkte (1951-53), "Gruppen-Form" - Klavierstücke V-XI, Zeitmaße, Gruppen. Pierre Boulez: písně na texty Reného Chara - Le Visage nuptial, Le Soleil des Eaux, Improvisations sur Mallarmé, Le Marteau sans maître - vedle globálního plánování "lokální nedisciplína", nová koncepce hudební formy - krok k "otevřené" formě hudby 8. Konkrétní hudba a počátky elektronické hudby - počátky - pokusy s montáží šumů, hluků - s konkrétní hudbou, studio francouzského rozhlasu (Pierre Schaeffer) - nový hudební typ (po r. 1950) - vynález magnetofonu - elektroakustická hudba - zvuky a kompozice zvuků elektronicky vyrobené. První centrum elektronické hudby - studio Westdeutschen Rundfunks Köln (Herbert Eimert, Karlheinz Stockhausen) - 1. fáze (od r. 1951): Stockhausen - Studien I, II, skladatelova práce ve výrobě materiálu - sinusové tóny, jejich vrstvení, šumy, filtrování atd., jeho přetváření (deformace, dozvuky) a synchronizace (sestavování). Konečným výsledkem magnetof. pás. Absence partitury a interpreta - 2. fáze (od r. 1956): elektronika kombinovaná se zvukovou nahrávkou - 3. fáze (od r. 1956-61): podíl živých interpretů společně s předem připraveným mg. pásem. Experimenty se zvuky v prostoru - Stockhausenovo Gruppen - Stockhausen - hlavní elektronická díla 50. let: Gesang der Jünglinge Gruppen, Kontakte für elektronische Klänge, Klavier und Schlagzeug oder für elektronische Klänge allein
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
- Příprava na zkoušku
- 35 hodin za semestr
- Semestrální práce
- 30 hodin za semestr
- Účast na výuce
- 9 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 76 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je zmapování vývojových tendencí a osobností v hudbě na přelomu 19. a 20. století, v době meziválečné a po druhé světové válce. Zvláštní pozornost je věnována vývoji hudebního myšlení a širšímu estetickému a kulturnímu kontextu hudebního dění. Výklad zahrnuje zejména tyto stylové okruhy: expresionismus, neoklasicismus, neofolklorismus, serialismus, aleatorika a indeterminacy, témbrová hudba, minimalismus, postmoderní tendence.
Absolvováním kurzu student získá přehled o estetických a kompozičních stylech a proudech, osobnostech a dílech hudby 20. století. Student bude schopen: - zařadit do dramaturgie filharmonií, operních divadel i komorních souborů vhodný repertoár hudby 20. století; - případně sestavit dramaturgii festivalu soudobé hudby. Student bude schopen využít svých znalostí a dovedností k axiologické či stylové komparaci hudby tohoto období.
|
|
Předpoklady
|
Přehled dějin evropské hudby 1 a 2
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Písemná zkouška
Základní informace o hudbě 20. století a začátku 21. století student získal již v Přehledu dějin evropské hudby 2, jenž by měl absolvovat v 1. roce svého studia. Před zahájením kontaktní výuky je student povinen prostudovat speciálně připravené studijní opory pro kombinované studium muzikologie: KŘUPKOVÁ, Lenka (2013) Dějiny hudby 20. století 1. Olomouc: Univerzita Palackého. KŘUPKOVÁ, Lenka (2013) Dějiny hudby 20. století 2. Olomouc: Univerzita Palackého.
|
|
Doporučená literatura
|
-
BEK, JOSEF:. Hudební neoklasicismus, Praha 1982.
-
DANUSER, H.:. Die Musik des 20. Jahrhunderts. Neues Handbuch der Musikwissenschaft, Bd. 7. Laaber 1996..
-
Dibellius, Ch.:. Moderne Musik I 1945-65. München 1991.
-
Dibellius, Ch.:. Moderne Musik II 1965-85. München 1994.
-
DRUSKIN, MICHAIL, SEMJONOVIČ. Igor Stravinskij : osobnost, dílo, názory. Praha 1981..
-
DRUSKIN, MICHAIL, SEMJONOVIČ. O západoeurópskej hudbe 20. storočia. Bratislava 1976..
-
HRADECKÝ, E. Paul Hindemith: svár teorie s praxí. Praha 1974..
-
Kolektiv autorů. Handbuch der Musik im 20. Jahrhundert, 1-12 Bde. Laaber..
-
KOLNEDER, W. Anton Webern. Einführung in Werk und Stil. Rodenkirchen 1961..
-
MORGAN, ROBERT P.:. Twentieth Century Music. A History of Musical Style in Modern Europe and America. New York-London, W.W. Norton 1992.
-
NAVRÁTIL, MILOŠ:. Nástin vývoje evropské hudby 20. století, Ostrava 1993.
-
SCHERLIESS, V. Igor Stravinskij und seine Zeit. Laaber 2002..
-
SCHNIERER, MILOSLAV. Svět orchestru 20. století, Praha 1995, 1998, 1999.
-
SCHÖNBERG, ARNOLD. Styl a idea. Praha 2004..
-
STRAVINSKIJ, I. Hudobná poetika. Kronika mojho života. Bratislava 2002..
-
STUCKENSCHMIDT, H. H. Arnold Schönberg. Praha 1971..
-
SUTHERLAND, ROGER. New Perspectives in Music, London 1994.
-
VYSLOUŽIL, JIŘÍ:. Hudobníci 20. storočia, Bratislava 1981.
-
WEID, JEAN-NOËL von der. Die Musik des 20. Jahrhunderts. Frankfurt am Main 2001..
|