|
Vyučující
|
-
Krejčová Kristýna, Mgr.
-
Spáčilová Jana, doc. Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1) Počátky hudebního baroka, vymezení vůči hudbě pozdní renesance, rozvoj nového stylu. 2) Raná fáze hudebního baroka v Itálii (Florencie, Řím aj.). 3) Claudio Monteverdi a jeho odkaz, benátská a neapolská opera, vymezení vůči římské škole. 4) Opera a balet ve Francii. 5) Francouzská instrumentální hudba. 6) Vrcholné formy instrumentální hudby období baroka. 7) Duchovní tvorba v Itálii a Francii. 8) Specifika anglické barokní hudby. 9) Vývoj v německy mluvících zemích v 17. století, specifika německé hudební kultury a její prolínání s koncertantním principem. 10) Syntéza vrcholného baroka - G. F. Händel, J. S. Bach, J. D. Zelenka. 11) Hudební barok v českých zemích. 12) Problematika tzv. galantního slohu a slohové změny okolo poloviny 18. století.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
- Příprava na zkoušku
- 40 hodin za semestr
- Příprava na zápočet
- 10 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 71 hodin za semestr
- Semestrální práce
- 20 hodin za semestr
- Účast na výuce
- 9 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Posláním přednášky je seznámit studenty se stylovými a vývojovými směry v evropské hudbě v 17. a 18. století. Východiskem je náboženské a národnostní rozdělení Evropy a jeho dopad na zrod nových stylových podnětů a jejich odlišné přijímání v různých částech Evropy.
Získání spolehlivé orientace v historické, stylové, funkční, estetické a teoretické problematice hudby 17. a 18. století. Student dokáže: - specifikovat charakter vývojových fází hudebního baroka v klíčových oblastech Evropy, - dokáže popsat specifika kompozičních technik daných škol, skladatelů atp., a to jak v rovině verbálního popisu, tak i na základě analytického popisu zvukové ukázky. Student je schopen: - zužitkovat teoretická východiska dané disciplíny i získané znalosti a dovednosti při řešení komplexních úkolů syntetického charakteru v rámci historiografické větve hudební vědy, - získané poznatky aplikovat v praktické sféře hudebního života včetně hudební popularizace a kritiky.
|
|
Předpoklady
|
Přehled dějin evropské hudby 1 a 2
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Seminární práce
Základní znalost všeobecného přehledu dějin hudby.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Bohadlo Stanislav. (1988). Materiály k dějinám hudby, sociologie, estetiky III. Období baroka. Hradec Králové.
-
Braun, Werner. (1981). Die Musik des 17. Jahrhunderts. Athenaion Verlag.
-
Dahlhaus Carl. (1994). Die Musik des 18. Jahrhunderts. Laabler Verlag.
-
Eggebrecht H. H. (1991). Musik im Abendland. Mnichov.
-
Kačic Ladislav. (2009). Dějiny hudby III. Baroko. Bratislava.
-
Kouba Jan. (1988). ABC hudebních slohů. Praha.
-
Manfred F. Bukofzer:. Music in the Baroque Era. New York 1947. Kniha je dostupná také ve slovenském (Bratislava 1987) a německém překladu..
-
Michels Ulrich. (2000). Encyklopedický atlas hudby. Praha.
-
Smolka Jaroslav. (2001). Dějiny hudby. Brno.
-
Štědroň Miloš. (1985). Monteverdi: génius opery. Praha.
-
Taruskin Richard. (2000). The Oxford History of Western Music, Vol. 2, The Seventeenth and Eighteenth Centuries. Oxford.
-
Trojan Jan. (2001). Dějiny opery. Praha Litomyšl.
-
Ulrich, Michels. (2000). Encyklopedický atlas hudby. Klasicismus. Praha .
|