|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
1. Vedlejší septakordy Tónický septakord. Subdominantní septakord a septakordy III a VI stupně. Dominantní, subdominantní a kombinovaný rozvod. Částečné dominantní a subdominantní rozvody. 2. Nónové akordy Dominantní nónový akord, jeho struktura a rozvod. Rozvody obratů dominantního nónového akordu. Vedlejší nónové akordy a jejich rozvody. Kombinovaný rozvod subdominantního nónového akordu. 3. Melodické tóny Průchody, střídavé tóny, anticipace, prodlevy a ostinátní figury. Problematika průtahů a jejich uplatnění v praxi. 4. Diatonická modulace Modulace do tónin durových vyšších i nižších. Modulace to tónin mollových nižších i vyšších. Modulace tóninou zprostředkující. Rychlá diatonická modulace. 5. Mimotonální dominanty a subdominanty Mimotonální dominanty v širokém slova smyslu. Mimotonální dominanty, subdominanty a sedmé stupně. Sled mimotonálních dominant a subdominant. 6. Medianty Akordy chromatické terciové příbuznosti. Ambivalence přístupů k otázce mediant. Volkova klasifikace mediant. Otázka mimotonálních klamných spojů. 7. Akordy se třemi citlivými tóny Frygický a lydický akord. Neapolský sextakord, jeho rozvod a uplatnění. Kadence s neapolským sextakordem. Modulace neapolským sextakordem. 8. Alterované akordy. Alterované dominanty Princip alterovaných akordů. Umělé citlivé tóny a práce s nimi. Pravé a nepravé alterované akordy. Alterované dominanty. Vhodné obraty alterovaných dominant. 9. Alterované subdominanty Možnosti alterace u subdominant a septakordů druhého stupně. Vhodné alterované obraty těchto akordů. 10. Alterované sedmé stupně a mimotonální alterované akordy Možné alterace u septakordu sedmého stupně. Otázka chromatických a mozartovských kvint. Vhodné alterované obraty akordu sedmého stupně. Mimotonální alterované akordy a jejich obraty. 11. Dvojitá alterace Dvojitá, neboli dvojsměrná alterace. Dvojalterovaný sextakord sedmého stupně v dur a dvojalterovaný sextakord druhého stupně v moll. Jiné možnosti dvojité alterace a pětihlasé a vícehlasé akordy s dvojitou alterací. 12. Modulace diatonickými a stejně znějícími alterovanými akordy Modulace zvětšeným kvintakordem a zmenšeným septakordem. Princip a výhoda těchto modulací pro modulace do vzdálených tónin. Modulace zvětšeným terckvartakordem a dominantním nónovým akordem.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Demonstrace
|
|
Výstupy z učení
|
Přednášky mají za cíl dát studentovi přehled o všech základních jevech klasické harmonie. V semináři se na základě vypracovaných úkolů k jednotlivým kapitolám kontroluje schopnost studenta prakticky aplikovat jednotlivé harmonické zákonitosti.
Student: - zná teoreticky danou problematiku - otázku funkčnosti akordů, rozvodů, chybných hlasových postupů; - je seznámen s modulacemi, problematikou akordů mimotonálních a alterovaných. Student umí: - samostatně vypracovat harmonické úkoly - číslované basy a volné basy a - harmonizovat zadané soprány v rozsahu probraného učiva. Student dokáže: - harmonicky analyzovat diatonální i chromatické úseky hudebních kompozic období baroka, klasicismu a romantismu; - poukázat na harmonicky nevšední a z "harmonického kánonu doby" vybočující místa skladeb.
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta
Příslušné kapitoly následujících publikací - v rozsahu učiva předmětu Harmonie 1. PSCZOLKA, J. - KRATOCHVÍLOVÁ, M. (2005) Harmonie. Průvodce studiem. Olomouc. Elektronická studijní podpora zavěšená v systému Edis. KOFROŇ, Jaroslav. (2002) Učebnice harmonie. Praha: Editio Bärenreiter.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Antonín Modr. (1960). Harmonie v otázkách a odpovědích. Panton, Praha.
-
DE LA MOTTE, DIETHER:. Harmonielehre, Kassel 1976.
-
HRADECKÝ, EMIL:. Úvod do studia tonální harmonie, Praha 1960.
-
HŮLA, ZDENĚK:. Nauka o harmonii, Praha 1956.
-
Janeček, K. (1982). Harmonie rozborem. Supraphon, Praha.
-
KOFROŇ, JAROSLAV:. Učebnice harmonie, Praha 1981.
|