|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
1. Přísné a volné spojení příbuzných kvintakordů v dur. Kadence. Realizace přísného a volného spojení kvintakordů kvintové i terciové příbuznosti, spojování nepříbuzných kvintakordů a schopnost vytváření kadencí hlavními kvintakordy. 2. Harmonizace durové stupnice hlavními kvintakordy. Problematika vytváření sopránů a jejich úskalí. Zabraňování chybných hlasových postupů v příslušných paralelách a antiparalelách. 3. Nepříbuzné kvintakordy v dur. Otázka funkčního výkladu vedlejších kvintakordů. Obojetnosti třetího a šestého stupně. Klamný spoj a jeho uplatnění. Otázka klesajícího citlivého tónu. 4. Mollová tónina. Varianty mollových tónin. Tónina aiolská. Úskalí harmonické tóniny - chybné postupy zvětšeným krokem a možnosti jejich zabránění. Tzv. obrácený klamný spoj. Tónina melodická - otázka dórské sexty. 5. Mísení tónin Harmonická a melodická tónina durová a jejich uplatnění v praxi. Mollová subdominanta v dur. Problematičnost harmonických příčností. 6. Sekvence. Tonální a modulující sekvence. Hrozba zneužití sekvence jako "levného" harmonického prostředku. Model a jeho transpozice. Možnost zdvojení citlivého tónu a jeho rozvedení v transpozicích sekvence. 7. Sextakord. Zdvojování u sextakordů. Výjimečnost sextakordu sedmého stupně. Spojování sextakordů s kvintakordy a sextakordů mezi sebou. Praktické užití sextakordů v harmonické větě. 8. Kvartsextakord. Druhy kvartsextakordů. Kvartsextakord průchodný, střídavý, průtažný a následný. Jejich funkční výklad. Výklad na bázi melodických tónů. Uplatnění kvartsextakordů v harmonické větě. 9. Závěry. Závěry autentické a plagální. Rytmické a harmonické varianty závěrů. 10. Septakordy. Dominantní septakord. Členění septakordů na hlavní a vedlejší. Charakteristická disonance tritonu a její řešení. Dominantní septakord - nástup septimy, možnosti vynechání kvinty a zdvojení základního tónu, rozvod do toniky a do šestého stupně. Obraty dominantního septakordu a jejich rozvody. 11. Septakord 2. stupně. Dvojí výklad septakordu druhého stupně. Výklad subdominantní a problematika přidané spodní septimy - rozvody do T6. Dominantní rozvod do D. Subdominantní a dominantní rozvody obratů septakordu druhého stupně. 12. Septakord 7. stupně. Kombinovaný rozvod. Výklad sedmého stupně jako neúplné dominantně-subdominantní funkční kombinace. Rozvody septakordu sedmého stupně a obratů septakordu sedmého stupně.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Demonstrace
|
|
Výstupy z učení
|
Přednášky mají za cíl dát studentovi přehled o všech základních jevech klasické harmonie. V semináři se na základě vypracovaných úkolů k jednotlivým kapitolám kontroluje schopnost studenta prakticky aplikovat jednotlivé harmonické zákonitosti.
Student zná teoreticky danou problematiku - otázku funkčnosti akordů, rozvodů, chybných hlasových postupů. Student umí: - samostatně vypracovat harmonické úkoly - číslované basy a volné basy a - harmonizovat zadané soprány v rozsahu probraného učiva. Student dokáže harmonicky analyzovat jednoduché diatonální úseky hudebních kompozic hudebního klasicismu a raného romantismu, které nevybočují z dané tóniny.
|
|
Předpoklady
|
PHNK
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška, Analýza výkonů studenta
PSZCZOLKA, Jaroslav. (2005) Hudební nauka - průvodce studiem. Elektronická studijní podpora zavěšená v systému Edis. Olomouc. ZENKL, Luděk. (2007) ABC hudební nauky. Praha: Edition Bärenreiter.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Antonín Modr. (1960). Harmonie v otázkách a odpovědích. Panton, Praha.
-
DE LA MOTTE, DIETHER:. Harmonielehre, Kassel 1976.
-
HRADECKÝ, EMIL:. Úvod do studia tonální harmonie, Praha 1960.
-
HŮLA, ZDENĚK:. Nauka o harmonii, Praha 1956.
-
Janeček, K. (1982). Harmonie rozborem. Supraphon, Praha.
-
KOFROŇ, JAROSLAV:. Učebnice harmonie, Praha 1981.
|