|
Vyučující
|
-
Křupková Lenka, doc. PhDr. Ph.D.
-
Kopecký Jiří, doc. PhDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Obsah předmětu je stanoven vyučujícím a zkoušejícím pedagogem společně pro celou skupinu doktorandů . Přednáška je zaměřena výběrově na některé nejnovější poznatky hudební teorie a metody hudební analýzy. Součástí předmětu je i samostatná práce studentů a skupinová diskuse o hudebně teoretických konceptecha a jejich aplikaci na hudební analýzu. Ústřední téma pro LS 2018/2019: Kompoziční metody pozdního 19. a počátku 20. století v hudebně teoretických konceptech. Výchozí teoretické koncepty: - Dahlhaus, Carl, Liszt, Schönberg und die große Form. Das Prinzip der Mehrsätzigkeit in der Einsätzigkeit, Die Musikforschung 41, 1988, č. 3, 202-213. - Dahlhaus, Carl, Musical prose, in (týž) Schoenberg and the New Music, Cambridge: Cambridge University Press, 1990, 105-119. - Dahlhaus, Carl, What is developing variation?, in (týž) Schoenberg and the New Music, Cambridge: Cambridge University Press, 1990, 128-133. - David L. Montgomery, The Myth of Organicism: From Bad Science to Great Art, The Musical Quarterly 76, č. 1 (jaro, 1992), 17-66. - Heuß, Alfred, Eine motivisch-thematische Studie über Listz´s sinfonische Dichtung "Ce qu´on entend sur la montagne", Zeitschrift der internationalen Musikgesellschaft 13, 1911-1912, 10-21. - Schönberg, Arnold, Pokrokový Brahms, in (týž) Styl a idea (k vydání připravil Ivan Vojtěch), Praha: Arbor vitae 2004, 50-83. - Wörner, K. H., Modellvariantenprozesse, in Das Zeitalter der thematischen Prozesse in der Geschichte der Musik, Regensburg: Bosse, 1969, 131-291.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
- Účast na výuce
- 13 hodin za semestr
- Semestrální práce
- 40 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 60 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 12 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Obsah předmětu je stanoven vyučujícím a zkoušejícím pedagogem, částečně společně pro celou skupinu doktorandů a částečně individuálně s ohledem na odborné zaměření konkrétních doktorandů, a to po dohodě s jejich školiteli. Přednáška je zaměřena výběrově na některé nejnovější poznatky hudební teorie a metody hudební analýzy. Součástí předmětu je i samostatná práce studentů a skupinová diskuse o jejich referátech (hudebních analýzách). Ústředním tématem je aplikace hudebně teoretických konceptů na analýzu hudebního díla. Konkrétní hudební dílo (skupina děl, projev) je navíc pojímáno v příslušných hudebně sémantických, psychologických, sociologických, historických či recepčních souvislostech.
Získání aktuálních poznatků ve specifické oblasti teorie hudby a osvojení současných metod uplatňovaných při analýze hudebních struktur dané oblasti.
|
|
Předpoklady
|
Nejsou.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Analýza výkonů studenta, Rozbor díla tvůrčího charakteru (hudební, výtvarné, literární)
Vypracování seminární práce - analýzy zvoleného hudebního díla souvisejícího s tématem semináře. Text je po jeho přednesení, prodiskutování a dopracování nabídnut k publikování některému z odborných hudebních periodik. Požadavky k navazující zkoušce jsou stanoveny na základě doporučené literatury.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Specifická literatura podle zaměření doktoranda.
-
Spisy K. Janečka, A. Forteho, C. Kohoutka, V. Tichého aj.
-
Hons Miloš. (2011). Hudební analýza. Praha.
-
Janeček Karel. (1968). Tektonika. Praha.
-
Kohoutek Ctirad . (1989). Hudební kompozice (s. 100-431). Praha.
-
Loudová Ivana . (1998). Moderní notace a její interpretace. Praha.
-
Risinger Karel. (1969). Hierarchie hudebních celků. Praha.
-
Volek Jaroslav. (1988). Struktura a osobnosti hudby. Praha.
|