|
Vyučující
|
-
Burešová Jana, prof. PhDr. CSc.
-
Miller Jaroslav, prof. Mgr. M.A., Ph.D.
-
Peřinová Markéta
|
|
Obsah předmětu
|
Seznam tematických okruhů: 1. Antické tradice ve středověku a novověku. 2. Diferenciace křesťanů, její příčiny a důsledky. 3. Kořeny "náboženských" válek 20.-21.století a jejich zdůvodnění. 4. Podoba současných ozbrojených konfliktů ve srovnání s válkami minulosti. 5. Význam a charakter vlastnictví půdy v minulosti a současnosti. 6. Rozdíl mezi moderním městem a městem středověkým a antickým. 7. Úloha a postavení vědy v současném světě jako důsledek předchozího vývoje. 8. Dědictví kolonialismu a jeho vliv na současnost. 9. Proměny postavení Židů v Evropě a na Předním východě. 10. Vývoj postavení ženy ve společnosti. 11. Termín Národ a proměny jeho obsahu. 12. Formování moderních národů ve střední Evropě a vznik národních států. 13. Pozitivní a negativní projevy procesu globalizace a její kořeny. 14. Pojem "občanská společnost" a východiska jejích kritiků a nepřátel. 15. Vývoj integračních procesů v Evropě ve vztahu k českému státu. 16. Historické kořeny demokratické koncepce českého státu. 17. Které jevy a období českých dějin vyzvedává a vyzvedávala česká politika a proč? 18. Území českého státu a jeho proměny v minulosti. 19. Historické proměny vztahů mezi Čechy a Němci. 20. Struktura a charakter současných politických stran v ČR v kontextu vývoje od 19. století. 21. Spojené státy americké jako dějinný činitel v 18.-21. století. 22. Význam Ruska jako důležitého činitele v dějinách Evropy a Asie.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
- Domácí příprava na výuku
- 40 hodin za semestr
- Účast na výuce
- 1 hodina za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Část státní závěrečné zkouškypro jednooborové bakalářské studium historie. Otázky jsou koncipovány tak, aby student mohl prokázat svou schopnost vysvětlit problémy v širších souvislostech a popsat jejich historické kořeny. Zvolená koncepce zároveň umožňuje studentům uplatnit vlastní přístup a pohled na danou problematiku. V zásadě se nabízejí dva alternativní způsoby zodpovězení příslušné otázky. Jeden spočívá v pokusu o stručnou celkovou charakteristiku daného problému či jevu a jeho hlavních proměn a projevů v čase. Student se ovšem může pokusit osvětlit problém také tím, že ho demonstruje na jednom dílčím, konkrétním příkladu. Student si vybírá jednu otázku. Je mu poskytnut přiměřený časový prostor (cca 15 minut) pro objasnění svého pohledu na zvolenou otázku a zkoušející do jeho výkladu nezasahují. Očekává se, že student jednooborového studia historie bude schopen uvést zásadní teoretická díla vztahující se k tématu a stručně zhodnotit historiografickou produkci. Druhá část zkoušky je vyhrazena pro dotazy ze strany zkoušejících. Doba zkoušky by neměla přesáhnout 30 minut.
Detailní orientace v problematice.
|
|
Předpoklady
|
Splnění všech studijních povinností.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška
Výklad společenských jevů v historickém kontextu.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Není konkrétní doporučená literatura. .
|