|
Vyučující
|
-
Peřinová Markéta
-
Zeman Tomáš, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Úvod do problematiky počátků doby stěhování národů a zánik Římské říše. 2. Pronikání Germánů do civilních a vojenských struktur Římské říše ve střední Evropě. 3. Ostrogóti a Vizigóti. 4. Hunové. 5. Rugiové, Herulové, Skirové. 6. Svébové, Sarmati, Gepidové. 7. Sasové, Anglové, Jutové, Alamani. 8. Frankové. 9. Burgundové, Vandalové. 10. Baiuvarové, Durynkové. 11. Langobardi. 12. Avaři a Slované. 13. Celkový obraz doby stěhování národů v Evropě v archeologických pramenech.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
- Účast na výuce
- 52 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 25 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 50 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Rozšíření základních znalostí historického vývoje a archeologických pramenů doby stěhování národů v širším prostoru severní, západní a východní Evropy, jakož i historie kontaktů mezi Germány, Západořímskou a Východořímskou říší.
Samostatná orientace ve studované problematice.
|
|
Předpoklady
|
Pro absolvování přednášky se vyžadují znalosti z bakalářského studia předmětu Doba římská a stěhování národů, popř. Výběrová přednáška z archeologie 8.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Analýza výkonů studenta
Ústní pohovor, studium domácí a zahraniční literatury v evropském kontextu doby stěhování národů. (1) Účast na výuce: 52 hodin = 2 kredity; (2) studium informačních zdrojů: 25 hodin = 1 kredit; (3) příprava na zkoušku: 50 hodin = 2 kredity.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Andresen, M. (2004). Studien zur Geschichte und Methodik der archäologischen Migrationsforschung. Münster.
-
Anke, B. - Koch, A. (eds.). (2007). Attila und die Hunnen. Speyer - Stuttgart.
-
Anke, B. (1998). Studien zur reiternomadischen Kultur des 4. bis 5. Jahrhunderts. Weissbach.
-
Bednaříková, J. (2003). Stěhování národů. Praha.
-
Bóna, I. (1991). Das Hunnenreich. Budapest.
-
de Vingo, P. (2010). From Tribe to Province to State. An historical-ethnographic and archaeological perspective for reinterpreting the settlement processes of the Germanic populations in western Europe between Late Antiquity and the Early Middle Ages. Oxford.
-
Friesinger, H. - Adler, H. (1979). Die Zeit der Völkerwanderungszeit in Niederösterreich. St. Pölten - Wien.
-
Fuchs, K. - Kempa, M. - Redies, R. (Hrsg.). (1998). Die Alamannen. Stuttgart.
-
Gračanin, H. (2007). Gepidi, Heruli, Langobardi i južna Panonija, Scrinia slavonica 7, 7-64. Zagreb.
-
Hegewisch, M. (Hrsg.). (2008). Die Langobarden. Das Ende der Völkerwanderung. Darmstadt.
-
Kazański, M. (2009). Archéologie des peuples barbares. Bucureşti - Brâila.
-
Schmauder, M. (2002). Oberschichtgräber und Verwahrfunde in Südosteuropa im 4. und 5. Jahrhundert. Bukarest.
-
Schmidt, B. (1976). Die späte Völkerwanderungszeit in Mitteldeutschland. Berlin.
-
Steinacher, R. (2017). Die Vandalen. Aufstieg und Fall eines Barbarenreichs. Stuttgart.
-
Tejral, J. (2011). Einheimische und Fremde. Das norddanubische Gebiet zur Zeit der Völkerwanderung. Brno.
-
Thompson, E. A. (1999). Hunové. Praha.
-
von Welck, K. - Wieczorek, A. - Ament, H. (Hrsg.). (1996). Die Franken - Wegbereiter Europas (6.-8. Jahrhundert). Vor 1500 Jahren: König Chlodwig und seine Erben. Katalog-Handbuch. Darmstadt.
-
Wolfram, H. (1998). Das Reich und die Germanen. Zwischen Antike und Mittelalter. Berlin.
|