|
Vyučující
|
-
Peřinová Markéta
-
Zeman Tomáš, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Úvod do problematiky základních problémů archeologie evropského barbarika (pozdní doba laténská, doba římská a starší doba stěhování národů). 2. Formování germánských kulturních okruhů, kultur a skupin od doby laténské a jejich vzájemná provázanost. 3.-5. Regionální specifika a význam jednotlivých středo-, severo- a západoevropských mocenských center barbarské (germánské) společnosti. 6. Východoevropské barbarikum v kontaktu s římským Černomořím. 7. Sídlištní struktura v barbariku. 8. Bohaté vs. standardní hroby Germánů a sociální struktura společnosti. 9. Ekonomické aspekty germánské společnosti. 10. Náboženské představy Germánů a doklady rituálních praktik. 11. Římský vojenský zásah do barbarika a jeho historicko-archeologická problematika. 12. Význam a úloha římských importů, problémy s jejich klasifikací, zpracováním a interpretací; obchodní cesty. 13. Germánští hrdinové, válečníci a králové; germánské umění.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
- Domácí příprava na výuku
- 25 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 50 hodin za semestr
- Účast na výuce
- 52 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Rozšíření základních znalostí historického vývoje a archeologických pramenů doby římské v širším prostoru severní, západní a východní Evropy, jakož i historie kontaktů mezi Germány a Římany.
Samostatná orientace ve studované problematice.
|
|
Předpoklady
|
Pro absolvování této přednášky se vyžadují znalosti z bakalářského studia předmětu Doba římská a stěhování národů, popř. Výběrové přednášky z archeologie 8.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Analýza výkonů studenta
Ústní zkouška, studium domácí a zahraniční literatury v evropském kontextu doby římské. (1) Účast na výuce: 52 hodin = 2 kredity; (2) studium informačních zdrojů: 25 hodin = 1 kredit; (3) příprava na zkoušku: 50 hodin = 2 kredity.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Becker, M. (2010). Das Fürstengrab von Gommern. Halle.
-
Brather, S. (2004). Ethnische Interpretation in der frühgeschichtlichen Archäologie. Geschichte, Grundlagen und Alternativen. Berlin - New York.
-
Erdrich, M. (2000). Rom und die Barbaren. Das Verhältnis zwischen dem Imperium Romanum und den germanischen Stämmen vor seiner Nordwestgrenze von der späten römischen Republik bis zum Gallischen Sonderreich. Mainz.
-
Kazański, M. (2009). Archéologie des peuples barbares. Bucureşti - Brâila.
-
Kokowski, A. (2007). Goci od Skandzy do Campi Gothorum (od Skandynawii do Półwyspu Iberyjskiego). Warszawa.
-
Kokowski, A. (2005). Starozytna Polska. Od trzeciego stulecia przed narodzeniem Chrystusa do schyłku starożytności. Warszawa.
-
Krüger, B. (ed.). (1979). Die Germanen. Geschichte und Kultur der germanischen Stämme in Mitteleuropa. Band I-II. Berlin.
-
Magomedov, B. V. (1987). Černjachovskaja kultura Severozapadnovo Pričernomorja. Kiiv.
-
Schuster, J. (2010). Lübsow. Älterkaiserzeitliche Fürstengräber im nördlichen Mitteleuropa. Bonn.
-
von Schnurbein, S. (1995). Vom Einfluß Roms auf die Germanen. Düsseldorf.
-
Wolfram, H. (1998). Das Reich und die Germanen. Zwischen Antike und Mittelalter. Berlin.
|