Předmět: Dějiny středověku

» Seznam fakult » FIF » KHI
Název předmětu Dějiny středověku
Kód předmětu KHI/5DSTR
Organizační forma výuky Přednáška
Úroveň předmětu Bakalářský
Rok studia nespecifikován
Semestr Letní
Počet ECTS kreditů 4
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu nespecifikováno
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Peřinová Markéta
  • Stejskal Jan, doc. Mgr. M.A., Ph.D.
  • Kalous Antonín, doc. Mgr. M.A., Ph.D.
  • Somer Tomáš, PhDr. Ph.D.
  • Paštrnák Patrik, Mgr. M.A., D.Phil.
Obsah předmětu
Témata přednášek (nekryjí se s jednotlivými přednáškami): 1. "Středověk" jako terminus, v jakých kontextech je užíván, odkdy. Pokus o možnou periodizaci na základě fenoménů pro středověkou dobu, obecně přijímaných jako nejcharakterističtější (křesťanství, kult svatých, latina jako univerzální jazyk, lenní systém, univerzity etc. - možné interpretace trvání středověku od 5. až po 19. století (zrušení roboty) - Le Goff. 2. Křesťanství - prvotní církev (po uznání za oficiální), obce, duchovní úřady, hierarchie, apoštolská posloupnost. Misijní poslání církve - odpoutávání se od židovské tradice. Starý zákon vs. Nový zákon. Hereze jako proudy v hledání ortodoxie (gnosticismus, manicheismus, marcionismus, encratismus, montanismus, ariánství, modalismus, adopcianismus, nestorianismus). Velké koncily raného středověku. Formy christianizace (Irsko vs. Sasové). 3. Kult svatých - antické paralely (hrdinské kulty) vs. křesťanští mučedníci, relikvie (kritika Apostaty - "mrtvoly zločinců"), kult vzkříšení těla, hroby mučedníků, "výsostná místa nebe na zemi", kostely a poutní místa. Biskupové se stávají nástupci svatých a ochránci jejich ostatků. David Hume (The Natural History of Religion) - kult svatých je pozůstatkem polyteismu. Poutě - imitatio Christi, imitatio sancti. Očistec - vytvoření dogmatu ve 12. století (vs. východní křesťané). 4. Hospodářství. Populace dosahuje úrovně (císařského) Říma až po 11. století. Počátky středověku - Středozemní moře stále mare nostrum, solidus jako nejpevnější oběživo. 7. století a "bleskový" nástup muslimů (Poitiers). Evropané byli téměř odříznuti od moře, obchod téměř ustal; sever: Frísové, později Normané. Půda jediným zdrojem obživy, dezintegrace - návrat k téměř čistě rurální společnosti. Feudální systém: půda - jediná pevná měna, svoboda a moc. Poddaní a páni - loajalita za ochranu. Práva a povinnosti na obou stranách (familia). Postupné obnovování dálkového obchodu, vznik (obnovení) měst (Pirenne). Role církve a měst - biskupství a Irsko. Města a jejich právní zakotvení (imunity), "stadtluft macht frei", cechy. Těžba nerostů a jejich starověká (pravěká) tradice. Obchodní cesty. Obchodní spolky a jejich politická role. Vznik bankovnictví (směnky, cenné papíry, úvěry) - italská města, flanderská města. 5. Univerzalita umění. Axiomy dodržované s místními odchylkami v celé evropské oblasti (západní křesťanství). Gotika - obraz víry a jejího praktikování. Limit gotického stylu - mentalita středověkého člověka. Gotika - svým stylem "severské" umění (ostré střechy - sníh; pilíře - lesy, etc.); Normané (Normandie, Sicilie, Palestina); centrální Francie (St. Denis: Suger, Bernard). Umělec - originalita marginalizována, podřízení ikonografii. Cisterciáci - nový styl, kolonizace. E. Panofsky. 6. Univerzity - středověký fenomén trvající dodnes ("dlouhý středověk"). Diskontinuita se starověkými školami (uzavření Akademie v Athénách vs. Monte Cassino). Vzdělání kleriků. Univerzita spíše vztažena k biblické tradici (Přísloví - "sedm sloupů", etc.). Univerzita směřuje k nabídce studia všem společenským vrstvám. Město - městské školy, univerzita - korporace podobného druhu jako cechy - scholares - další kategorie svobodného obyvatelstva. Vedle městských škol - církev - přeměna katedrálních škol - první univerzity vznikají bez zakládacích vrchnostenských aktů, privilegia až dodatečně "Authentica Habita". Univerzitní samospráva - studentský či učitelský typ dominantní (Bologna vs. Paříž). Univerzitní národy - ochrana scholárů v cizím prostředí - páteří samosprávy se stávají později. Secese. Systém studia septem artes liberales - fakulty etc. 7. Formování politické kultury. 8. Společnost 14. a 15. století.

Studijní aktivity a metody výuky
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
  • Příprava na zkoušku - 50 hodin za semestr
  • Domácí příprava na výuku - 45 hodin za semestr
  • Účast na výuce - 5 hodin za semestr
Výstupy z učení
Předmět seznámí studující s obecnými trendy vývoje ve středověku se zaměřením na kulturní vývoj evropské civilizace. Součástí předmětu je orientace v historiografické produkci ke studovaným jevům.
Student se naučí orientovat v tématech z dějin středověku.
Předpoklady
Základní orientace v dějinách středověku na úrovni středoškolského učiva.

Hodnoticí metody a kritéria
Ústní zkouška

Účast na vstupním tutorialu - 1 hod: seznámení s obsahem a způsobem studia předmětu, výběr tématu práce. Účast na průběžném tutorialu: 4 přednášky věnované vybraným kapitolám z Dějin středověku Konzultace - nejméně dvě konzultace na začátku a v průběhu semestru: stanovení postupu individuálního studia a zadání úkolů. Podle potřeby studenta jsou možné další průběžné konzultace. Student má možnost zvolit si formu průběhu konzultace s vyučujícími, a to buď formou osobního setkání, nebo přes mail, skype, facebook apod. Kontrola studia je řešena zadáním série úkolů, jež bude muset student splnit mezi konzultacemi.
Doporučená literatura
  • Gurevič, A. (1978). Kategorie středověké kultury.. Praha.
  • Huizinga, J. (1999). Podzim středověku.. Praha.
  • Le Goff, J. (1991). Kultura středověké Evropy.. Praha.
  • Seibt, F. (2000). Lesk a bída středověku.. Praha.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr