|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
1) Úvod do problematiky základních problémů archeologie evropského barbarika (pozdní doba laténská, doba římská a starší doba stěhování národů) 2) Formování kulturních okruhů, kultur a skupin a jejich vzájemná provázanost 3-4) Regionální specifika a význam jednotlivých středo- a západoevropských mocenských center barbarské (germánské) společnosti 5) Východoevropské barbarikum v kontaktu s římským Černomořím 6) Sídlištní struktura v barbariku 7) Bohaté hroby a struktura společnosti 8) Ekonomické aspekty germánské společnosti 9) Naboženské přestavy Germánů a doklady rituálních praktik 10) Římský vojenský zásah do barbarika a jeho historicko-archeologická problematika 11) Význam a úloha římských importů a problémy s jejich klasifikací, zpracováním a interpretací 12) Migrace barbarů v době stěhování národů a problematika akulturace
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
- Domácí příprava na výuku
- 50 hodin za semestr
- Účast na výuce
- 48 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Přednáška bude seznamovat s problematikou archeologie barbarika v Evropě, popř. Asie, Afriky. Postupně budou probírána níže uvedená témata (viz. Obsah). Bude na ni navazovat seminář. Kromě T. Zemana se budou na realizaci předmětu podílet i vybraní experti z řad českých i zahraničních archeologů/protohistoriků např. prof. UAM dr. hab. Andrzej Michałowski (Instytut Prahistorii, Uniwersytet im. Adama Mickiewicza, Poznań), PhDr. Jan Jílek, Ph.D. (Univerzita Pardubice), doc. PhDr. Vladimír Varsik, CSc. (Katedra klasickej archeologie, Trnavská univerzita), Mgr. Dagmar Vachůtová, Ph.D. (ÚAM FF MU Brno) ad.
Dobrá orientace ve studované problematice.
|
|
Předpoklady
|
Pro absolvování této přednášky se vyžadují znalosti z bakalářského studia předmětu Protohistorie, příp. Výběrových přednášek z archeologie 6 a 7.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Systematické pozorování studenta
Aktivní účast na výuce, studium domácí a zahraniční literatury v evropském kontextu v rámci doby laténské, římské a stěhování národů.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Andresen, M. (2004). Studien zur Geschichte und Methodik der archäologischen Migrationsforschung. Münster.
-
Becker, M. (2010). Das Fürstengrab von Gommern. Halle.
-
Brather, S. (2004). Ethnische Interpretation in der frühgeschichtlichen Archäologie. Geschichte, Grundlagen und Alternativen.. Berlin ? New York.
-
Erdrich, M. (2000). Rom und die Barbaren. Das Verhältnis zwischen dem Imperium Romanum und den germanischen Stämmen vor seiner Nordwestgrenze von der späten römischen Republik bis zum Gallischen Sonderreich. Mainz.
-
Kazański, M. (2009). Archéologie des peuples barbares. Bucureşti ? Brâila.
-
Kokowski, A. (2007). Goci od Skandzy do Campi Gothorum (od Skandynawii do Półwyspu Iberyjskiego). Warszawa.
-
Kokowski, A. (2005). Starozytna Polska. Od trzeciego stulecia przed narodzeniem Chrystusa do schyłku starożytności. Warszawa.
-
kolektiv autorů. (2007). Attila und die Hunnen. Historisches Museum der Pfalz Speyer.. Stuttgart.
-
Krüger, B. (ed.). (1979). Die Germanen. Geschichte und Kultur der germanischen Stämme in Mitteleuropa, Bd. I?II. Berlin.
-
Magomedov, B. V. (1987). Černjachovskaja kultura Severozapadnovo Pričernomorja. Kiiv.
-
Peška, J. ? Tejral, J. (edd.). (2002). Das germanische Königsgrab von Mušov in Mähren, I.?III. Mainz.
-
Schuster, J. (2010). Lübsow. Älterkaiserzeitliche Fürstengräber im nördlichen Mitteleuropa. Bonn.
-
Tejral, J. (2011). Einheimische und Fremde: das norddanubische Gebiet zur Zeit der Völkerwanderung. Brno: Archäologisches Institut der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik Brno.
-
von Schnurbein, S. (1995). Vom Einfluß Roms auf die Germanen. Düsseldorf.
-
Wolfram, H. (1998). Das Reich und die Germanen. Zwischen Antike und Mittelalter. Berlin.
|