|
Vyučující
|
-
Spáčilová Libuše, prof. PhDr. Dr.
|
|
Obsah předmětu
|
Im ersten, sprachgeschichtlichen Teil versucht man die soziokulturellen Voraussetzungen, die räumliche Abgrenzung und den Geltungsbereich der verschiedenen Existenzformen des Frühneuhochdeutschen darzustellen. Der zweite, spezielle Teil fokussiert unter Berücksichtigung des neuesten Forschungsstandes die Entwicklung der frühneuhochdeutschen Sprache auf allen Ebenen. Eine Vorlesung wird der Frühphase des Neuhochdeutschen (16501950) gewidmet. V prvních přednáškách budou představeny sociální a kulturně historické předpoklady, teritoriální členění rané nové horní němčiny a její variety; druhá, speciální - bude věnována dřívějšímu i současnému výzkumu jednotlivých jazykových rovin rané nové horní němčiny a poslední přednášky se budou dotýkat vývoje rané fáze nové horní němčiny (1650-1950). Struktura: 1. Proces vytváření standardního německého jazyka v přehledu, nadnářeční jazykové oblasti 2. Role Martina Luthera v procesu vytváření standardního německého jazyka 3. Foneticko-grafematická rovina raně novohornoněmeckého jazyka 4. Morfologie rané nové horní němčiny 5. Syntax rané nové horní němčiny 6. Vývoj lexikální složky v rané nové horní němčině 7. Typy/druhy textů v rané nové horní němčině 8. Vývoj němčiny po roce 1650 9. Němčina 19. a 20. století
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení
|
|
Výstupy z učení
|
Přednáška uvede studenty do vývoje rané nové horní němčiny (1350-1650). Ve výuce bude postupně předkládán přehled vývoje (mimo jiné němčina jako jazyk listin, němčina jako úřední jazyk, němčina jako jazyk kanceláří, Lutherova němčina, němčina jako jazyk tiskařů) včetně vývoje jednotlivých rovin jazyka, a to foneticko-grafematická rovina rané nové horní němčiny, gramatika a lexikální rovina rané nové horní němčiny. Die Disziplin bietet den Studierenden die Möglichkeit, sich intensiver mit dem Frühneuhochdeutschen (1350-1650) zu beschäftigen. In der Vorlesung werden, neben einer sprachgeschichtlichen Übersicht über die frühneuhochdeutsche Phase (u. a. Urkundensprache, Geschäftssprache, Kanzleisprache, Luthersprache, Druckersprache), die Graphemik, Phonemik, Grammatik und Lexik der frühneuhochdeutschen Sprache thematisiert.
Der Absolvent dieser diachronen, theoretisch orientierten Disziplin ist in der Lage, wichtige sprachliche Erscheinungen im Frühneuhochdeutschen und Neuhochdeutschen auf allen Ebenen der Sprache zu erklären. Auf Grund der in der Vorlesung erworbenen theoretischen Kenntnisse ist er fähig, frühneuhochdeutsche Texte zu verstehen und zu analysieren
|
|
Předpoklady
|
Určeno pro všechny studenty magisterského studia. Voraussetzungen: Allgemeine Grundkenntnisse im Bereich der deutschen Sprachwissenschaft im Umfang der Materie im Bak-Studium und wenigstens oberflächliche Kenntnisse der älteren Entwicklungsetappen des Deutschen - des Alt- und Mittelhochdeutschen.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Ústní zkouška, Rozbor jazykového projevu studenta, Rozhovor
Theoretische Kenntnisse im Bereich der einzelnen Etappen des Deutschen - Bestandteil der Prüfung ist nicht nur die Materie des Sommersemesters (das Frühneuhochdeutsche und Neuhochdeutsche), sondern auch des Wintersemesters (das Germanische, das Alt- und Mittelhochdeutsche).
|
|
Doporučená literatura
|
-
Besch, Werner; Wolf, Norbert Richard. (2009). Geschichte der deutschen Sprache. Längsschnitte - Zeitstufen - Linguistische Studien. Berlin.
-
Ernst, Peter. (2005). Deutsche Sprachgeschichte. Wien.
-
König, Werner. (2001). Atlas zur dt. Sprache. München.
-
Masařík, Zdeněk; Brom, Vlastimil. (2005). Historische Entwicklung des Deutschen. Übersichtstabellen - Kommentare - Textproben. Brno.
-
Masařík, Zdeněk. (1994). Historische Entwicklung des Deutschen. Brno.
-
Polenz, Peter von. (1984). Geschichte der dt. Sprache. Berlin, New York.
-
Schmid, Hans Ulrich. (2009). Einführung in die deutsche Sprachgeschichte. Weimar.
-
Schmidt, Wilhelm. (2004). Geschichte der dt. Sprache. Stuttgart.
-
Wolf, Gerhard. (1999). Dt. Sprachgeschichte. Tübigen.
|