|
Vyučující
|
-
Spáčilová Libuše, prof. PhDr. Dr.
|
|
Obsah předmětu
|
Das Seminar fokussiert unter Berücksichtigung des neuesten Forschungsstandes die Entwicklung der frühneuhochdeutschen Sprache auf allen sechs Ebenen - auf der graphemischen, phonetisch-phonologischen, morphologischen, syntaktischen, lexikalischen und textuellen Ebene. Ausgewählte fühneuhochdeutsche Texte verschiedener Textsorten präsentieren typische sprachliche Phänomene, deren Kenntnisse für Studierende von Bedeutung sind (beispielsweise Diphthongierung, Monophthongierung, Senkung, Rundung, Entrundung; Kasusnivellierung und Numerusprofilierung bei Substantiven; Ausgleich im Stammvokalismus der starken Verben im Präteritum; Ausbau der Nominalgruppe, Entwicklung der Verbstellung und Rahmenbildung; Entlehnungen aus Fremdsprachen etc.). Diese Erscheinungen werden von Studierenden herausgesucht und beschrieben. V semináři se studenti seznámí s vybranými specifiky vývoje rané nové horní němčiny jednak teoreticky a jednak také prakticky při práci s vybranými raně novohornoněmeckými texty. Vedle tradiční fonographematické, morfosyntaktické a lexikální analýzy neunikne pozornosti ani rozbor raně novohornoněmeckých textů v textové rovině. Na škále konkrétních historických textů (Der Ackermann aus Böhmen, Johann Mentelin, Helene Kottanerin, Till Eulenspiegel, Sebastian Brandt, Hans Ulrich Krafft, Karl IV., Olmützer Bürger a další) budou předvedeny aktuální metody moderní historiolingvistiky. Struktura seminářů bude odpovídat struktuře přednášek, texty, které budou předmětem zájmu, budou vybrány podle následujícího členění: 1. Proces vytváření standardního německého jazyka v přehledu, nadnářeční jazykové oblasti 2. Role Martina Luthera v procesu vytváření standardního německého jazyka 3. Foneticko-grafematická rovina raně novohornoněmeckého jazyka 4. Morfologie rané nové horní němčiny 5. Syntax rané nové horní němčiny 6. Vývoj lexikální složky v rané nové horní němčině 7. Typy/druhy textů v rané nové horní němčině 8. Vývoj němčiny po roce 1650 9. Němčina 19. a 20. století
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
|
Výstupy z učení
|
Das Seminar bietet den Studierenden die Möglichkeit, sich praktisch und intensiver mit dem Frühneuhochdeutschen (1350-1650) zu beschäftigen. Die in der Vorlesung skizzierten Informationen über die Graphemik, Phonemik, Grammatik und Lexik der frühneuhochdeutschen Sprache werden im Seminar ausführlicher thematisiert und an praktischen Beispielen in frühneuhochdeutschen Texten unterschiedlicher Textsorten erklärt. V semináři se studenti seznámí s vybranými specifiky vývoje rané nové horní němčiny jednak teoreticky a jednak také prakticky při práci s vybranými raně novohornoněmeckými texty. Vedle tradiční fonographematické, morfosyntaktické a lexikální analýzy neunikne pozornosti ani rozbor raně novohornoněmeckých textů v textové rovině. Na škále konkrétních historických textů (Der Ackermann aus Böhmen, Johann Mentelin, Helene Kottanerin, Till Eulenspiegel, Sebastian Brandt, Hans Ulrich Krafft, Karl IV., Olmützer Bürger a další) budou předvedeny aktuální metody moderní historiolingvistiky.
Absolventen dieser diachronen praktisch orientierten Disziplin sind in der Lage, wichtige sprachliche Erscheinungen im Frühneuhochdeutschen und Neuhochdeutschen auf allen Ebenen der Sprache zu erklären. Auf Grund der in Vorlesungen erworbenen theoretischen Kenntnisse sind sie fähig, frühneuhochdeutsche Texte, die im Seminar eingesetzt werden, zu analysieren und deren Inhalt zu verstehen.
|
|
Předpoklady
|
Určeno pro všechny studenty magisterského studia. Voraussetzungen: Allgemeine Grundkenntnisse im Bereich der deutschen Sprachwissenschaft im Umfang der Materie im Bak-Studium und wenigstens oberflächliche Kenntnisse der älteren Entwicklungsetappen des Deutschen - des Alt- und Mittelhochdeutschen.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška, Analýza výkonů studenta
Aktive Verwendung theoretischer Kenntnisse im Bereich der einzelnen Etappen des Deutschen bei praktischen Textanalysen.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Besch, Werner; Wolf, Norbert Richard. (2009). Geschichte der deutschen Sprache. Längsschnitte - Zeitstufen - Linguistische Studien. Berlin.
-
Ernst, Peter. (2005). Deutsche Sprachgeschichte. Wien.
-
König, Werner. (2001). Atlas zur dt. Sprache. München.
-
Masařík, Zdeněk; Brom, Vlastimil. (2005). Historische Entwicklung des Deutschen. Übersichtstabellen - Kommentare - Textproben. Brno.
-
Masařík, Zdeněk. (1994). Historische Entwicklung des Deutschen. Brno.
-
Polenz, Peter von. (1984). Geschichte der dt. Sprache. Berlin, New York.
-
Schmid, Hans Ulrich. (2009). Einführung in die deutsche Sprachgeschichte. Weimar.
-
Schmidt, Wilhelm. (2004). Geschichte der dt. Sprache. Stuttgart.
-
Wolf, Gerhard. (1999). Dt. Sprachgeschichte. Tübigen.
|