|
Vyučující
|
-
Bačuvčíková Petra, Mgr. Ph.D.
-
Opletalová Veronika, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Jednotlivé lingvistické semináře dávají přehled o různých metodách lingvistické analýzy, osvětlují podstatu moderních lingvistických směrů, seznamují s problematikou jednotlivých lingvistických disciplín na teoretické bázi či prohlubují pohled na problémové okruhy jednotlivých lingvistických disciplín (přednášky), demonstrují na konkrétních příkladech lingvistický způsob práce a otevírají pohled do různých oblastí lingvistiky. Příklady obsahu jednotlivých seminářů: Pragmatika Textová lingvistika Analýza dialogu Sociolingvistika Psycholingvistika Historiolingvistika Semiotika Seminář Frazeologie obsahuje: Gegenstand der Phraseologie Phraseologismus - Definition Merkmale eines Phrasems Sprichwörter Paradigmatische Beziehungen im Phraseolexikon Phraseologische Sachgruppen Kollokationen FVG
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Metody písemných akcí (např. u souborných zkoušek, klauzur)
- Účast na výuce
- 26 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 52 hodin za semestr
- Semestrální práce
- 20 hodin za semestr
- Příprava na zápočet
- 22 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Systém jednotlivých lingvistických seminářů. Cílem semináře je seznámit se s frazeologií německého jazyka a zaměřit se na následující témata: Definice frazému a jeho charakteristické znaky (polylexikalita, ustálenost, idiomatičnost) - Klasifikace frazémů - Paradigmatické sémantické vztahy ve frazeologii (synonymie, antonymie, frazeologické řady, frazeologické věcné skupiny, frazeologická pole) - Kontrastivní frazeologie - Použití frazémů v textu (textotvorné, stylistické a pragmatické funkce frazémů). Dále je cílem seznámit se se sekundární literaturou a nastudovat si jedno odborné téma, toto pak prezentovat v semináři, takžéž osvojit si použití frazémů ve vybraných druzích textů určité oblasti komunikace (běžná, každodenní komunikace, beletrie, masmédia nebo odborná komunikace).
Seminář si klade za cíl prohloubit znalosti studentů v oblasti aktuálních témat současné moderní jazykovědy. Student bude obeznámen se sekundární literaturou k jednotlivým dílčím tématům, bude schopen samostatné lingvistické analýzy textu a bude schopen využít svých znalostí v profesním životě. Zvláštní důraz je kladen na disciplíny rozvíjející se od druhé poloviny 20.století po tzv.pragmatickém obratu. V rámci semináře z frazeolgie se počítá, že studující získají ucelený přehled po základních typech německých frazémů, praktická znalost cca 200 frazeologických jednotek.
|
|
Předpoklady
|
Určeno pro všechny studenty UP. Studenti ne-germanisté, kteří si zapíší tento "předmět" si mohou z modulární nabídky Katedry germanistiky vybrat kterýkoli konkrétní kurz příslušný do modulu "lingvistika", ať už půjde o přednášky k jednotlivým lingvistickým disciplínám či metodám a školám či o semináře k jednotlivým ¨dílčím lingvistickým problémům. Konkrétní nabídku všech lingvistických kurzů včetně údaje o rozvrhu najdete před začátkem každého semestru na webových stránkách katedry www.germanistika.cz.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Rozbor díla tvůrčího charakteru (hudební, výtvarné, literární), Didaktický test, Seminární práce
Požadavky k absolvování semináře sdělí jednotliví vyučující lingvistického semináře studentům na začátku semináře. Počet udělených kreditů závisí na množství práce vložené do absolvování semináře. Obecně platí: 1 kr - smysluplná účast, 2kr. - účast s diskusními příspěvky, 3kr. - úspěšný ústní referát, 4kr. - úspěšný ústní referát + písemná seminární práce. Vyučující má právo, požadavky ke získání kreditů modifikovat. Požadavky k semináři z frazeologie: Aktivní účast na seminářích (80 %), splnění všech zadaných úkolů, dílčí domácí úkoly + referát na zadané téma Seminář je ukončen zápočtovým testem ověřujícím teoretické i praktické znalosti, které si studenti osvojili (praktické užití frazémů a jejich zařazení).
|
|
Doporučená literatura
|
-
Bartschat, Brigitte. (1996). Methoden der Sprachwissenschaft. Berlin.
-
Bühler, Karl. (1965). Die Darstellungsfunktion der Sprache. Stuttgart.
-
Bußmann, Hadumod. (2002). Lexikon der Sprachwissenschaft. Stuttgart.
-
Coseriu, Eugenio. (1992). Einführung in die Allgemeine Sprachwissenschaft. Tübigen.
-
Fleischer, W.; Helbig, G.; Lerchner, G. (Hrsg.). (2001). Kleine Enzyklopädie deutsche Sprache. Frankfurt am Main. u.a.
-
Glück, Helmut (Hrsg.). (1993). Metzler Lexikon Sprache. Stuttgart/Weimar .
-
Helbig, Gerhard; Buscha, Joachim. (2001). Deutsche Grammatik. Ein Handbuch für den Ausländerunterricht. Berlin und München .
-
Hg. v. Dudenred. (2005). DUDEN. Die Grammatik. Mannheim u.a.
-
Jakobson, Roman. (1992). Suche nach dem Wesen der Sprache. In: ders.: Semiotik. Ausgewählte Texte 1919 - 1982. Hg. v. Elmar Hollenstein. S. 77 - 98.. Frankfurt am Main .
-
König, W. (2004). dtv-Atlas Deutsche Sprache. München.
-
Krämer, Sybille. (2001). Sprache, Sprechakt, Kommunikation. Sprachtheoretische Positionen des 20. Jahrhun. Frankfurt am Main .
-
Linke, Angelika; Nussbaumer, Markus; Portmann, Paul R. (2004). Studienbuch Linguistik. Tübingen.
-
Saussure, Ferdinand de. (1967). Grundfragen der allgemeinen Sprachwissenschaft. Berlin.
-
Trubetzkoy, Nikolaj S. (1989). Grundzüge der Phonologie. Göttingen.
-
Weissgerber, Leo. (1926). Das Problem der inneren Sprachform und seine Bedeutung für die deutsche Sprache. In: Germanisch-romanische Monatshefte.
|