|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
V průběhu první světové války a během několika následujících let působil v Olomouci tzv. Engelmannův kroužek, volné sdružení intelektuálů a umělců, scházejících se pravidelně v bytě olomouckého filozofa a architekta Paula Engelmanna. Interdisciplinárně koncipovaný seminář se zaměří na činnost význačných osobností tohoto uskupení, jejich literární a filozofický odkaz a konceptuální východiska. Připomene také v odborné literatuře doposud spíše sporadicky zmiňovaný pobyt Ludwiga Wittgensteina v Olomouci a vliv Paula Engelmanna na vznik díla Tractatus Logico-Philosophicus. Vzhledem k tomu, že nemálo členů tohoto uskupení uprchlo před hrozbou nacistického teroru do Palestiny, bude část semináře věnována i problematice "exilu" německy mluvících autorů/umělců původem z Moravy v Palestině/Izraeli, fenoménu tzv. "sionistů z Goethovy milosti" (Sionists von Goethes Gnade) a v neposlední řadě i tématu vývoje židovské identity v rakousko-uherské monarchii, její krize po vzniku samostatného Československa, s nástupem nacistické okupace, a jejího pozdějšího znovuzrození, spojeného se vznikem státu Izrael. Vybrané tématické okruhy: Židé na Moravě Olomouc jako model provinčního kulturního centra Česká a německá olomoucká divadelní scéna Osobnosti z okruhu přátel Paula Engelmanna (Max Zweig, Peter Engelmann, Bernhard Reich, Heinrich Groag, Anna Groag, Fridrich Pater) Olomoucká pobočka Jednoty filozofické (J. L. Fischer, O.F. Babler)
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Metody písemných akcí (např. u souborných zkoušek, klauzur)
|
|
Výstupy z učení
|
Seminář by měl být kulturně-historickou sondou do prostředí židovské Olomouce konce 19. století a první poloviny 20.století, která dokládá, že nejen Praha byla místem setkávání tří kultur: české, německé a židovské. V centru zájmu by měly stát především význačné osobnosti olomoucké inteligence a kultury. Účastníci kurzu však budou seznámeni i s obecnou židovskou tradicí a historií Židů v Čechách a na Moravě.
Absolvent kurzu získá přehled o celkové situaci židovské komunity v českém prostředí konce devatenáctého století a první půle století dvacátého s důrazem na kulturně-sociální vývoj v rámci moravské metropole Olomouce. Seznámí se s texty vybraných autorů z Olomouce a blízkého okolí a specifiky německo-česko-židovského střetávání kultury na půdě provinčního kulturního centra. Kurz je součástí modulu Židé na Moravě.
|
|
Předpoklady
|
Interdisciplinárně koncipovaný seminář kombinuje přístup literárně-historický a filozofický. Je otevřen nejen studentům judaistiky ale i všech příbuzných oborů, zejména pak filozofie a germanistiky. Minimální znalost němčiny je předpokladem pro četbu vybraných textů. Většina textů však existuje v překladech (AJ, ČJ), kurz lze tedy absolvovat i bez větších jazykových kompetencí.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Rozbor díla tvůrčího charakteru (hudební, výtvarné, literární), Didaktický test, Rozhovor, Seminární práce
Seminář je ukončen zápočtem. K získání atestace jsou studenti povinni připravit a prezentovat příspěvek na zadané téma.
|
|
Doporučená literatura
|
-
(1981). Přehledné dějiny české literatury a divadla v Olomouci. Praha.
-
Brandes, Detlef. (2005). Der Weg zur Vertreibung 1938 - 1945. Pläne und Entscheidungen zum "Transfer" der Deutschen aus der Tschechoslowakei und aus Polen. München.
-
Brandt, Ahasver von. (2007). Werkzeug des Historikers. Eine Einführung in die Historischen Hilfswissenschaften. Stuttgart.
-
Brunn, Gerhard. (2002). Die europäische Einigung. Stuttgart.
-
Burckhardt, Jacob. (1995). Die Kultur der Renaissance in Italien. Essen.
-
Duchhardt, Heinz. (2003). Europa am Vorabend der Moderne 1650-1800. Stuttgart.
-
Elias, Norbert. (1997). Über den Prozess der Zivilisation. 2. Bd.. Frankfurt a.M.
-
Fisch, Jörg. (2002). Europa im Zeitalter von Wachstum und Gleichheit 1850-1914. Stuttgart.
-
Gellner, Ernest. (1991). Nationalismus und Moderne. Berlin.
-
Goetz, Hans Werner. (2000). Proseminar Geschichte: Mittelalter. Stuttgart.
-
Görtemaker, Manfred. (1999). Geschichte der Bundesrepublik Deutschland. München.
-
Gründer, Horst. (2000). Geschichte der deutschen Kolonien. Paderborn.
-
Hobsbawm, Eric. (1998). Das Zeitalter der Extreme. Weltgeschichte des 20. Jahrhunderts. Stuttgart.
-
Kocka, Jürgen. (2001). Das lange 19. Jahrhundert. Stuttgart.
-
Kolb, Eberhard. (1984). Die Weimarer Republik. München.
-
Müller, Winfried. (2002). Die Aufklärung. München.
-
Padberg, Lutz E. von. (2006). Christianisierung im Mittelalter. Darmstadt.
-
Pěkný, Tomáš. (2001). Historie Židů v Čechách a na Moravě. Praha, Sefer 2001. Praha.
-
Sellin, Volker. (2005). Einführung in die Geschichtswissenschaft. Göttingen.
-
Siemann, Wolfram. (1995). Vom Staatenbund zum Nationalstaat - Deutschland 1806-1871. München.
-
Sösemann, Bernd (Hrsg.). (2002). Der Nationalsozialismus und die deutsche Gesellschaft. München.
-
Štefanides, J. (2005). Deutschsprachiges Theater in Olmütz - ein Jubileum ohne Kontinuität? In Bodnaru, Adrian (ed.). Studii de literatura romana si comparata. Vol. XX-XXI/2004, s. 69-77.. Timisoara : Universitatea de Vest.
-
Štefanides, J. (2006). Německy mluvené divadlo v Olomouci - divadelní výročí bez kontinuity? In Sýkora, M. (ed.). Kontext(y). V. AUPO, s. 119-124.. Olomouc : Univerzita Palackého.
-
Topolská, L., Václavek, L. (2000). Beiträge zur deutschsprachigen Literatur in Tschechien. Praha.
-
Wildt, Michael. (2008). Geschichte des Nationalsozialismus. Göttingen.
|