V rámci semestrálního cyklu je tematizována problematika různých forem lásky (partnerské, rodičovské, ale též k Bohu, přírodě či národu nebo třídě) a interpretace povahy a významu erotické a sexuální složky lidské existence. Výklad se zaměří na reprezentativní fenomény v oblasti náboženství, filosofie a výtvarného a literárního umění v antice, středověku, renesanci, novověku, moderně a postmoderně. Výklad se soustředí zvláště na vývoj postojů k inkriminované problematice v židovství, křesťanství a islámu, z oblasti filosofie pak zvláště na názory Platona, Tomáše Akvinského, Marsilia Ficina, Goetha, Schopenhauera, Freuda, Marcuseho, Foucalta a Sloterdijka (a souvisejících témat jako je např. vztah libertinismu a emancipace). Základní dobové postoje k lásce a erotice (eventuálně střety mezi nimi) budou dokumentovány i signifikantními odkazy k výtvarnému nebo literárnímu umění jednotlivých rozebíraných epoch dějin kultury.
|
-
C. Tresmontant. Bible a antická tradice, Praha 1970.
-
E. Fromm. Lidské srdce, 1996.
-
Foucalt. Dějiny sexuality I.-III., 1999.
-
H. Küng. Malé dějiny katolické církve, 2010.
-
H. Marcuse. Psychoanalýza a politika, 1970.
-
J. Evola. Metafyzika sexu, 2009.
-
Morus. Světové dějiny sexuality, 1992.
|