Vyučující
|
-
Uher David, doc. Mgr. PhD.
|
Obsah předmětu
|
nespecifikováno
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Aktivizující (simulace, hry, dramatizace)
|
Výstupy z učení
|
Cílem tohoto předmětu je zvládnutí některého z jazyků Dálného východu, a to zejména po stránce praktické. Orientace v současné problematice regionu klade na člověka Západu zvyklého jinému způsobu myšlení značné nároky: doktorand je proto veden především k aktivní znalosti čínštiny, indonéštiny, japonštiny, kantonštiny, korejštiny, mongolštiny, taiwanštiny, thajštiny nebo vietnamštiny. Důležitým aspektem studia dalšího asijského jazyka je porozumění vzájemným vlivům mezi východoasijskými jazyky, přejímání slov, prohloubení geograficky ?kontextového? pohledu na příslušný jazyk apod. Zejména japonština, korejština a vietnamština byly v minulosti silně ovlivněny čínštinou, taiwanština a kantonština jsou pro změnu někdy chápány jako dialekty čínštiny, všechny uvedené jazyky jsou v moderní době ovlivňovány přejímkami z angličtiny a částečně i z japonštiny: tento rozměr tvoří významný směr při přípravě doktoranda k udělení atestace.
|
Předpoklady
|
Kurz je určen výhradně pro doktorské studenty.
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
nespecifikováno
Písemný test a ústní zkouška. Po dohodě s garantem kurzu a školitelem absovolvuje student výuku vybraného jazyka Dálného východu.
|
Doporučená literatura
|
-
(Soul). Bacis KLPT I-III. 2005.
-
(2005). Basic KLPT I. Soul.
-
(2000). Hankuko 1-6. Soul.
-
(2010). Současná čínština pro začátečníky. Peking.
-
Bann, Ohno, Sakane, Genki. (2002). An Integrated Course in Elementary Japanese. Tokyo.
-
Becker, Benjawan Poomsan. (2005). Thai for Beginners. Bangkok.
-
Bodman, Nicholas C. (1980). Spoken Taiwanese. New York.
-
Brown, J. Marvin. (1988). A.U.A. Thai Course Book I. Bangkok.
-
Dubovská, Zorica. (1998). Indonéština. Praha.
-
Hlavatá, L.; Slavická Binh. (2003). Praktická vietnamština. Praha.
-
Chieh-Ting Yeh; Lee, Marian. (2005). Harvard Taiwanese 101. Tainan.
-
Chow, Bun-Ching. (2009). Cantonese for everyone. Hong Kong.
-
Chow, Bun-Ching. (2009). Spoken Cantonese for International Students. Hong Kong.
-
Kaiser, S. (2002). Japanese: A Comprehensive Grammar.. London a New York: Routledge.
-
Kim-Renaud, Young-Key. (1977). The Korean Alpabet: its HIstory and Structure. Honolulu.
-
Lubsangdorji, Jugderiin; Vacek, Jaroslov; Štěbeták, Zdeněk, ed. (2004). Colloquial Mongolian: an introductory intensive course. Praha.
-
McClure, W. (2000). Using Japanese. A Guide to Contemporary Usage.. Cambridge, Cambridge Univ. Press.
-
Nguyen Phan Canh. (1984). Základy vietnamštiny. Praha.
-
Robson, Stuart. (2010). Basic Indonesian. Tuttle Publishing.
-
Slavická, Nguyen Thi Binh. (2008). Praktická fonetika vietnamštiny. Praha.
-
Šíma, Jiří; Janešová, Jarmila; Prokopová, Libuše. (1987). Česko-mongolská konverzace. Praha.
-
Uher, David et al. (2007). Učebnice čínské konverzace. Voznice.
|