|
Vyučující
|
-
Hanáčková Andrea, doc. Mgr. Ph.D.
-
Bernátek Martin, Mgr. Ph.D.
-
Pavlišová Jitka, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Cílem přednášky je představit současný historiografický přístup k vývojovým tendencím a stylovým proměnám českého divadla v druhé polovině 20. století. V tematicky vymezených kapitolách výklad nastíní dramaturgickou linii, inscenační a herecký styl, představí tvorbu vybraných scén a významných režijních osobností, a to jak v linii tradičního (repertoárového) divadla, tak v linii netradičních aktivit (malé, autorské a studiové scény). Důraz bude na sledování kontinuity stylových proměn, které ovlivnily současnou divadelní kulturu a její diverzifikaci. Předmět zahrne nejvýznamnější témata z dějin českého divadla 20. století. Vzhledem k rozsahu látky bude výklad věnován jen vybraným kapitolám na základě předchozího samostudia povinné i doporučené literatury, a to formou otázek studentů k nejasnostem, problémům či naopak potřebě prohloubení znalostí konkrétní etapy. Témata: 1. Orientace v kontextu druhé poloviny 20. století periodizace, přístupy historiografie Souvislost s předválečným vývojem, situace po roce 1948, charakteristika společenského a politického kontextu a její odraz v jednotlivých dekádách sledovaného období. Současná historiografie a její přístupy k dějinám českého divadla. 2. Linie satirického divadla - její zánik a renesance Divadlo satiry, Divadlo Větrník, Divadlo V+W U Nováků význam těchto scén pro další vývoj od poloviny 50. let (Divadlo ABC). 3. Zásadní proměna dramaturgie a dramatické tvorby Proměna témat a konfliktů, antihrdina a nástup nové vlny české dramatiky ve spojení s divadelními koncepcemi (F. Hrubín, F. Pavlíček, P. Kohout, J. Topol, L. Aškenazy, M. Kundera, L. Kundera aj.). 4. Proměna inscenačního a hereckého stylu a profilace jednotlivých scén od poloviny 50. let Alfréd Radok v Národním divadle, teoretická a kritická reflexe jeho koncepce divadla, profilace pražských i mimopražských divadel. 5. Polarita inscenačních koncepcí "Čechovovská" linie Národního divadla v Praze (O. Krejča a jeho tvůrčí dílna) a "brechtovská" linie Státního divadla v Brně (E. Sokolovský, A. Hajda, M. Hynšt, B. Srba). 6. Hnutí malých jevištních forem malá divadla 60. let Pojem text-appeal, nedivadelní aspekty hnutí, kabaretní scény a divadla poezie Divadlo Na zábradlí, Semafor, Paravan, Večerní Brno a amatérská sféra. 7. Malé činoherní scény 60. let Činoherní klub a Divadlo za branou odlišnost koncepcí, osobnosti a herecký styl. 8. Osobnosti české divadelní režie 60. let Charakteristika režijního stylu M. Macháček, E. Schorm, J. Kačer, L. Smoček aj. 9. Vývoj oblastních divadel a divadelní kontext za normalizace Situace mimopražských divadel, normalizační limity a jejich narušování - studiové aktivity, klubová činnost, režijní osobnosti (I. Balaďa, L. Engelová, J. Fréhar, P. Rut aj.). 10. Autorská a studiová divadla 70. a 80. let Divadlo na provázku, HaDivadlo, Divadlo na okraji, Ypsilonka, Činoherní studio nepravidelná dramaturgie, nepravidelný prostor. 11. Divadelní koncepce 90. let Nástup nové generace tvůrců (P. Lébl, J. A. Pitínský, V. Morávek aj.). 12. Alternativní a nezávislá scéna konce 20. století Nástin nejvýraznějších tendencí českého divadla (fyzické divadlo, improvizované divadlo, nový cirkus, site specific ad.).
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
- Domácí příprava na výuku
- 12 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Výuka online proběhne na platformě bbb.upol.cz Odkaz: https://bbb.upol.cz/b/laz-ywp-gqv-rbt Cílem přednášky je představit současný historiografický přístup k vývojovým tendencím a stylovým proměnám českého divadla v druhé polovině 20. století. V tematicky vymezených kapitolách výklad nastíní dramaturgickou linii, inscenační a herecký styl, představí tvorbu vybraných scén a významných režijních osobností, a to jak v linii tradičního (repertoárového) divadla, tak v linii netradičních aktivit (malé, autorské a studiové scény). Důraz bude na sledování kontinuity stylových proměn, které ovlivnily současnou divadelní kulturu a její diverzifikaci.
Student získá ucelený přehled vývoje funkcí a forem divadla v českých zemích v různých slohových obdobích a etapách spoločenského vývoje do konce 20. století. Student zná současné historiografické přístupy k výzkumu dějin divadla 20. století a dokáže se orientovat v širším divadelním kontextu druhé poloviny 20. století. Umí charakterizovat tvorbu jednotlivých divadel a výrazných divadelních osobností, definovat profilové tvůrčí koncepce s využitím terminologického aparátu a demonstrovat jejich význam na konkrétních inscenačních příkladech. Student je schopen vyhodnotit divadelní koncepce spojené s tvůrčími osobnostmi českého divadla druhé poloviny 20. století a posoudit jejich význam v kontinuitě divadelního vývoje. Dokáže strukturovat sledované období s použitím současných historiografických přístupů, analyzovat jednotlivé tendence, teoreticky a historicky určit jejich dominantní aspekty i jejich pohyb a vzájemné souvislosti. Student je schopen formulovat na základě nabytých znalostí fundovaný názor na novodobou historii českého divadla, posoudit texty s danou problematikou, aplikovat souvislosti historického vývoje jednotlivých tendencí na reflexi současné podoby divadelní tvorby.
|
|
Předpoklady
|
Zápis do předmětu není podmíněn absolvováním jiného předmětu.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Esej, Analýza výkonů studenta, Písemný test
Pro uzavření předmětu písemným testem je nutné splnit: - prostudovat skripta Lazorčáková, Tatjana. Dějiny českého divadla 2. pol. 20. století. Olomouc: VUP, 2013. Ke stažení: https://kdfs.upol.cz/fileadmin/userdata/FF/katedry/kdu/studentum/skripta/Lazorcakova-Dejiny-ceskeho-divadla-2.pol_.20.stoleti.pdf - doplnit znalosti z minimálně 3 titulů základní literatury. Korespondenční úkol: Odevzdat esej na zvolené a pedagogem schválené téma z dějin ČD 2. pol. 20. století - esej vychází z další prostudované a doporučené literatury ke konkrétnímu tématu (viz skripta, přednášky, konzultace). Student se zaměří v eseji na konkrétní osobnost, soubor či problém (upřesnění v konzultacích s pedagogem) a s využitím získaných poznatků a doporučené literatury zaujme vlastní stanovisko. Práce musí splňovat formální náležitost odborného textu - text v rozsahu minimálně 4-5 normostran (7200-9000 znaků), doplněný bibliografií a poznámkovým aparátem podle bibliografické normy. Termín odevzdání: nejpozději do 20. 4. 2021. Odevzdaná a přijatá práce pedagogem je podmínkou k zapsání na termín zkoušky. Ukončení předmětu - Písemný test ze znalost í probrané látky a základní literatury.
|
|
Doporučená literatura
|
-
ČERNÝ, František. (2008). Divadlo v bariérách normalizace (1968-1989). Praha.
-
ČERNÝ, Jindřich. (2007). Osudy českého divadla po druhé světové válce: divadlo a společnost 1945-1955.. Praha.
-
DVOŘÁK, Jan. (1988). Divadlo v akci. Praha.
-
GROSSMAN, Jan. (1991). Analýzy. Praha.
-
HEDBÁVNÝ, Zdeněk. (1994). Alfréd Radok: Zpráva o jednom osudu. Praha.
-
HYNŠT, Miloš. (1996). Brněnské divadelní bojování 1959-1971. Brno.
-
HYVNAR, Jan. (2008). O českém dramatickém herectví 20. století. Praha.
-
JUST, Vladimír. (2010). Divadlo v totalitním systému. Praha.
-
JUST, Vladimír. (1984). Proměny malých scén. Praha.
-
KOVALČUK, Josef. (1982). Autorské divadlo 70. let. Praha.
-
LAZORČÁKOVÁ, Tatjana. (2013). Dějiny českého divadla 2. pol. 20. století, studijní opora. Olomouc.
-
MAZÁČOVÁ, Barbora. (1993). Josef Topol a Divadlo za branou. Praha.
-
NEKOLNÝ, Bohumil. (1991). Studiové divadlo a jeho české cesty. Praha.
-
OSLZLÝ, Petr. (1999). Divadlo Husa na provázku 1968(7) - 1998: kniha v pohybu... Brno.
-
VOSTRÝ, Jaroslav. (1996). Činoherní klub 1965-1972:dramaturgie v praxi. Praha.
|