Předmět: Současné tendence teorie divadla

» Seznam fakult » FIF » KDU
Název předmětu Současné tendence teorie divadla
Kód předmětu KDU/STTRD
Organizační forma výuky Přednáška + Seminář
Úroveň předmětu Magisterský
Rok studia nespecifikován
Semestr Zimní a letní
Počet ECTS kreditů 4
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu Povinný
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Pavlišová Jitka, Mgr. Ph.D.
  • Hanáčková Andrea, doc. Mgr. Ph.D.
Obsah předmětu
Obsah: Úvodní hodina Teatrologie po performativním obratu Transformace dramatu v divadelní text Současný divadelní strukturalismus a sémiotika Současné mediální koncepce divadla a intermediality Současné koncepce těla a tělesnosti Kognitivní teatrologie Současné antropologické, sociologické a psychologické koncepty divadla Koncepty interkulturalismu/transkulturalismu v teatrologii Současná teorie v českých odborných periodicích Podrobnější osnova včetně literatury rozdělené podle jednotlivých témat je k dispozici ve studijní e-learningové podpoře. Níže uvedený přehled obsahuje jak povinnou, tak rozšiřující literaturu.

Studijní aktivity a metody výuky
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Demonstrace
  • Účast na výuce - 2 hodiny za semestr
  • Domácí příprava na výuku - 2 hodiny za semestr
Výstupy z učení
Cílem předmětu je podat přehled vybraných zásadních koncepcí spojených s divadlem, představením a performativitou. Divadlo je zde chápáno široce jako model kultury, nejen jako typ umění, důraz je proto kladen na vztah k postupům dalších společenskovědních disciplín. Studující získají vhled do oblasti postdramatického divadla, současného psaní pro divadla, performančních studií, soudobé divadelní sémiologie, konceptů tělesnosti, interkulturality a postkolonialismu a intermediality s ohledem na divadlo. V předmětu se seznámí z kánonickými i aktuálními texty z uvedených teoretických oblastí a po absolvování kurzu budou připraveni na část státní zkoušky věnované teorii divadla. Tento předmět rovněž nepřímo připravuje na analytickou část státní zkoušky, kde studující mohou využít část studovaných konceptů pro analýzu divadelních jevů.
Po absolvování předmětu bude student schopen na pokročilé úrovni: - charakterizovat pojmy z oblasti divadelní teorie se znalostí odborné literatury k tématu, - reflektovat současné dění v oblasti divadelní teorie, - pojmenovat základní trendy oboru ve vybraných oblastech divadelní teorie, - reprodukovat české i zahraniční základní aktuální texty divadelní teorie, - diskutovat o problémech současného inscenování s využitím nejnovější terminologie.
Předpoklady
Orientace v klíčových pojmech teorie divadla, znalost základních divadelních teorií. Předmět(y), které jsou podmíněné či vhodné absolvovat před disciplínou: Úvod do studia divadla, Základy teorie divadla 1, Základy teorie divadla 2

Hodnoticí metody a kritéria
Známkou, Ústní zkouška, Analýza výkonů studenta

Tento předmět je základním teoretickým kurzem navazujícího magisterského programu Divadelní studia v obou (maior i minor) kombinacích. Jde o náročný kurz, jež připravuje studující na státní zkoušku. Výklad vyučujících poskytne základní rámec a souvislosti tématu, jádrem předmětu je však samostudium a diskuse nad pravidelně čtenými odbornými texty v češtině, angličtině a v několika příkladech také ve slovenštině. U studujících předpokládáme dobrou znalost divadelních teorií a konceptů v rozsahu výuky v bakalářském programu, resp. v rozsahu teoretických otázek státní zkoušky programu Divadelní studia na KDFS UP. Samozřejmým předpokladem je schopnost aktivního čtení odborného textu, včetně rozpoznání jádra textu, argumentace, formulace vlastního názoru a pořizování výtahů, jak tyto schopnosti popisuje např. Jadwiga Šanderové ve své příručce Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Předmět je formálně vyučován jako kombinace přednášky a semináře a v souladu se Studijním a zkušebním řádem UP má povinnou účast. Předmět vyučují Martin Bernátek (martin.bernatek@upol.cz) a Lukáš Kubina (lukas.kubina@upol.cz). V případě jakýchkoliv nejasností ohledně probírané látky doporučujeme včas se obrátit na vyučující a využít konzultační hodiny. Orientační rozpis kreditové hodnoty předmětu: kontaktní výuka 13 týdnů/2 výukové hodiny týdně = 1kr, četba 156s odborného textu ČJ a SJ (100s = 0,5kr) s ověřením na hodině = 0,75kr, četba 149s odborného textu v AJ (50s = 0,5kr) s ověřením na hodině = 1,5kr, příprava na zkoušku (18h) včetně doplňkové četby = 0,75 kr. Předmět má kombinované ukončení. Zápočet je udělen na konci semestru za aktivitu v diskusi na hodinách. Opakovaná nepřipravenost, nebo nebo opakovaná neomluvená absence jsou důvodem k neudělení zápočtu a nemožnosti přistoupit ke zkoušce. Následná zkouška je založena na důkladné znalosti povinné literatury, diskutované na hodinách, a základní znalosti doplňující literatury. Výkon studujících je hodnocen v souladu s popisem hodnocení jednotlivých známek ve Studijním a zkušebním řádu UP.
Doporučená literatura
  • AUSLANDER, Philip. (1999). Liveness: performance in a mediatized culture.. London.
  • BAY-CHENG, Sarah, KATTENBELT, Chiel, LAVENDER, Andy a NELSON, Robin (eds.). (2010). Mapping Intermediality in Performance. Amsterdam: Amsterdam University Press.
  • BHABHA, Homi K. (2012). O mimikry a lidech. In Týž. Místa kultury. Praha: Tranzit.
  • CARLSON, Marvin. (2006). Dejiny divadelných teórií. Bratislava: Divadelný ústav.
  • CARLSON, Marvin. (2018). Performance: a critical introduction. London, New York: Routledge.
  • CARNEVALI, Davide. (2017). Is there a postdamatic drama? (About fable and the representation of world) In: JOBERTOVÁ, Daniela, JIŘÍK, Jan a AUGUSTOVÁ, Zuzana (eds.). Horizonty evropského dramatu: Současný divadelní text mezi dramatickými a postdramatickými tendencemi. Praha: NAMU.
  • FIEBACH, Joachim. (2005). Zamyšlení nad teatralitou. In: ROUBAL, Jan. Souřadnice a kontexty divadla: antologie současné německé divadelní teorie.. Praha: Divadelní ústav.
  • FICHER-LICHTE, Erika, RILEY, Josephine a GISSENWEHRERG, Michael. (1990). The Dramatic Touch of Difference. Theatre, Own and Foreign.. Tübingen: Gunter Narr Verlag.
  • FISCHER-LICHTE, Erika, JOST, Torsten, IRIS JAIN,Saskya (eds.). (2014). The Politics of Interweaving Performance Cultures. Beyond Postcolonialism. London, New York: Routledge.
  • FISCHER-LICHTE, Erika, JOST, Torsten, IRIS JAIN,Saskya (eds.). (2005). Vnímání a mediálnost. In: ROUBAL, Jan. Souřadnice a kontexty divadla: antologie současné německé divadelní teorie. Praha: Divadelní ústav.
  • FISCHER-LICHTE, Erika. (2014). The Routledge Introduction to Theatre and Performance Studies. London, New York: Routledge.
  • GIL, José. (2006). Paradoxical Body. The Drama Review, 50(4), 21?35..
  • HAVLÍČKOVÁ KYSOVÁ, Šárka. (2015). Metafory, kterými hrajeme: perspektivy a meze české kognitivní teatrologie..
  • HRIEŠIK, Maja. (2012). Telesnosť súčasného divadla. State o dramaturgii tela v súčasnom tanci a divadle. Bratislava: CODE.
  • JOVIĆEVIĆ, Aleksandra. (2012). Čo je kulturálna a čo umelecká performancia: Od bežných každodenných vystúpení k totálnému herectvu. In: JOVIĆEVIĆ, Aleksandra a VUJANOVIĆ, Ana. Úvod do performatívných štúdií.. Bratislava: Divadelný ústav.
  • JOVIĆEVIĆ, Aleksandra. (2012). Performatívne telá. In: JOVIĆEVIĆ, Aleksandra a VUJANOVIĆ, Ana. Úvod do performatívných štúdií. Bratislava: Divadelný ústav.
  • LEHMANN, Hans-Thies. (2007). Postdramatické divadlo. Bratislava: Divadelný ústav.
  • LEPECKI, André (ed.). (2004). Of the presence of the body: essays on dance and performance theory. Middletown: Wesleyan University Press.
  • MEERZON, Yana. (2013). Zpátky do budoucnosti- Současné strukturalistické tendence v analýze divadla a performance. Divadelní revue, 24(3), 26?40..
  • PAVIS, Patrice. (2012). Semiology after semiology: in memory of Anne Ubersfeld. Theatralia: revue současného myšlení o divadelní kultuře, 15(2), 37?49..
  • PAVLIŠOVÁ, Jitka. (2010). Vývojové tendence současné rakouské dramatiky po roce 2000. Brno.
  • SERESS, Ákos. (2012). Playing with Blends. Theatre Studies and Cognitive Turn. Apertúra [online]. Podzim 2012 [cit 21.8.2108]..
  • SCHECHNER, Richard. (2009). Od rituálu k divadlu a späť: prepletenie účelnosti a zábavy. In: týž. Performancia: teorie, praktiky, rituály.. Bratislava: Divadelný ústav.
  • SOFIA, Gabriele. (2010). Divadlo jako živý systém. Neurovědy, biologie a komplexita při studiu vztahu mezi hercem a divákem. Divadelní revue, 21(1), 53?67..
  • VELTRUSKÝ, Jiří. (2012). An approach to the semiotics of theatre: with an afterword by Tomáš Hoskovec, and with a complete scholarly bibliography of the author. Veltrusky, Jarmila (ed.).. Brno: Department of Theatre Studies, Faculty of Arts, Masaryk University.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr
Fakulta: Filozofická fakulta Studijní plán (Verze): Divadelní studia maior (2019) Kategorie: Teorie a dějiny umění 1 Doporučený ročník:1, Doporučený semestr: Zimní
Fakulta: Filozofická fakulta Studijní plán (Verze): Divadelní studia minor (2019) Kategorie: Teorie a dějiny umění 1 Doporučený ročník:1, Doporučený semestr: Zimní