|
Vyučující
|
-
Pavlišová Jitka, Mgr. Ph.D.
-
Kubartová Eliška, Mgr. Ph.D.
-
Kubina Lukáš, Mgr. Ph.D.
-
Bernátek Martin, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Modernita je klíčovým pojmem v literární a kulturní vědě. Označuje jak výrazné časové období, zhruba od šestnáctého století do současnosti, tak specifickou kvalitu kulturní a sociální zkušenosti. Typicky moderní inovace - například ideologický koncept jedince, ekonomický princip trhu, politický princip národního státu, technologická medializace komunikace nebo literární žánr románu - sloužily k utváření základního rámce našeho současného světa. Modernita je vysoce dynamický útvar, který podléhá neustálé obnově a proměně: jinými slovy, vyznačuje se permanentní sebemodernizací. Zatímco však většina teorií konstruuje modernitu jako fenomén, který vznikl v Evropě a teprve později byl "exportován" do jiných částí světa, tento kurz napomáhá pojímat modernitu jako výsledek globální výměny a interakce a uvažuje o ní tedy v její extenzivní, pluralitní formě. Moderní společnosti, kultury a jednotlivé umělecké projevy oblasti performativních umění zejména 1. poloviny 20. století budou v kurzu sledovány především těmito jednotlivými prizmaty: -národní státy a národní kultury - komodifikace - sekularita - mediální revoluce - individualismus - tržní hospodářství - autonomizace umění - kolonialita - dynamické sociální a genderové role - estetizace každodennosti - rozlišování soukromé a veřejné sféry - racionalizace - vzestup a pád autora/génia - překládání kultur - sociální a geografická mobilita - flexibilní literární žánry - urbanizace - governmentalita - kulturní transfer a transformace - genderové problémy - neustálé sebepojetí modernizace a preference novosti - technická reprodukce uměleckého díla - populární kultury - vynalézání tradic - kontrakultury - migrace a diaspory - pirátské kultury - obnovený zájem o minulost. Obsahově budeme vycházet z eurocentricky orientovaného kánonu "divadelních reforem" 1. poloviny 20. století, jejích klíčových osobností a souborů, k nimž budeme následně vytvářet specifický koncept jejich "protinávrhu."
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Aktivizující (simulace, hry, dramatizace)
- Semestrální práce
- 13 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 25 hodin za semestr
- Účast na výuce
- 25 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 12 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem přednášky je představit současný historiografický přístup k vývojovým tendencím a stylovým proměnám světového divadla v první polovině 20. století (umělecká moderna a avantgarda). Důraz bude na sledování kontinuity stylových proměn, které ovlivnily rovněž divadelní kulturu v období tzv. neo-avantgardy (=druhá divadelní reforma) a její diverzifikaci. Studující získají zevrubný přehled o vývojových změnách performativních umění zejména 1. poloviny 20. století a zároveň budou schopni důsledné kontextualizace a konceptualizace jednoho z klíčových aspektů humanitních studií - modernity, mechanismy její konstrukce, dekonstrukce a rekonstrukce a koncepty s ní spjatými. Účelem kurzu tak není předložit jen zaužívané ukotvení této epistemologické kategorie dějin lidstva a jednotlivých kultur, ale naopak jej zásadně přehodnotit a revidovat pomocí dříve marginalizovaných, periférních entit a identit, jež však koncept modernity přirozeně spoluutvářely.
Studující získají zevrubný přehled o vývojových změnách performativních umění zejména 1. poloviny 20. století a zároveň budou schopni důsledné kontextualizace a konceptualizace jednoho z klíčových aspektů humanitních studií - modernity, mechanismy její konstrukce, dekonstrukce a rekonstrukce a koncepty s ní spjatými. Účelem kurzu tak není předložit jen zaužívané ukotvení této epistemologické kategorie dějin lidstva a jednotlivých kultur, ale naopak jej zásadně přehodnotit a revidovat pomocí dříve marginalizovaných, periférních entit a identit, jež však koncept modernity přirozeně spoluutvářely.
|
|
Předpoklady
|
Kurz není podmíněn žádnými predispozicemi. Stěžejním kritériem pro účast a úspěšné zakončení kurzu je osobní zájem o ty druhy umění, jejichž pilířem je lidské tělo, a chuť aktivně své poznatky a zkušenosti diskutovat s ostatními. Doporučenou přímou návazností na tento kurz je zhlédnutí tematicky relevantních inscenací letošního programu Divadelní Flory s mottem "Volnost".
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Analýza výkonů studenta, Rozbor díla tvůrčího charakteru (hudební, výtvarné, literární), Závěrečný projekt
Účast na jednotlivých setkáních, aktivní zapojení do diskuze v seminární části kurzu, ústní zkouška na konci semestru.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Cooper Albright, Ann. (1997). Choreographing Difference: The Body and Identity in Contemporary Dance. Middletown, Connecticut: Wesleyan University Press.
-
HRIEŠIK, Maja. (2012). Telesnosť súčasného divadla. State o dramaturgii tela v súčasnom tanci a divadle. Bratislava: CODE.
-
Pavlišová,Jitka, a kol. Aktuální tanečněvědný diskurz: Obraty v současném tanci. Olomouc: Univerzita Palackého. 2021.
-
Sheets-Johnstone, Maxine. (2009). The Corporeal Turn: An Interdisciplinary Reader.
-
Vangeli, Nina. Tanec a moc - dialektika konkrétního tance. 2014.
-
Vangeli, Nina. Taneční inscenace: přístupové cesty k jejich analýze. 2017.
|