|
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Aktivizující (simulace, hry, dramatizace)
|
Cílem semináře je objasnit problematiku divadelní kritiky jako součásti divadelní vědy, vyhodnotit její funkce, cíle a prostředky, nastínit současné možnosti divadelní kritiky a prezentovat základní divadelně-kritické žánry. Důraz je kladen na praktické rozvíjení kritických schopností studentů, na umění diskuse, argumentace a písemné reflexe divadelní události.
Student prokazuje teoretické i praktické znalosti z oblasti divadelní kritiky v jejím historickém i současném kontextu. Je schopen vyjmenovat funkce, cíl i kritéria divadelní kritiky, určit divadelně-kritické žánry a jejich strukturu v souvislosti s typem médií i adresátem kritických reflexí. Student je schopen prakticky aplikovat teoretické aspekty divadelní kritiky v samostatných písemných textech. Je schopen na základě analýzy divadelního artefaktu vyjádřit vlastní kritický soud, diskutovat a obhajovat své názory odborně formulovanými argumenty. Student je schopen vytvořit strukturovaný kritický text analyzující současný divadelní artefakt. Dokáže kriticky posoudit a konfrontovat jednotlivé divadelní události a zařadit je do širšího stylového, žánrového či druhového kontextu. Má kompetenci pro samostatnou kritickou činnost v tištěných i elektronických médiích.
|
-
BARTHES, Roland. (1997). Kritika a pravda. Praha - Liberec.
-
CÍSAŘ, Jan. (1994). Kdybychom to tak věděli. Divadelní noviny .
-
ČERNÝ, Václav. (1968). Co je kritika, co není a k čemu je na světě. Brno.
-
Grossman, J., Dvořák, J., Klíma, M., & Jindrová, Z. (2000). Jan Grossman. Praha: Nakladatelství Pražská scéna.
-
HAVEL, Václav. (1999). O kritice. Praha, Spisy 3.
-
HOŘÍNEK, Zdeněk. (2001). Kritický paradox. Praha, Divadelní revue 12, 2001, č. 4, s.3-8.
-
LJUBKOVÁ, Marta. (2008). Divadelní kritika v kómatu? . Praha, A2, 2008, č. 50.
-
MACHALICKÁ, Jana. (1998). Kdokoliv může psát cokoliv. Literární noviny , Literární noviny .
-
PAVIS, Patrice. (2010). Současný stav výzkumu v oblasti analýzy představení. Praha, Divadelní revue 21, 2010, č. 1, s. 12.
-
PAVLOVSKÝ, Petr. (2004). Základní pojmy divadla. Teatrologický slovník. Praha.
-
PŠENIČKA, Martin. (2010). Nejen k postdramatickému konceptu Hanse-Thiese Lehmanna. Praha, Divadelní revue 2010, č. 1., s. 28-49.
-
RUTTE, Miroslav. (1940). 20 kázání o divadle. Praha.
-
ŠALDA, F. X. (1987). O věcech divadelních. Praha.
-
Štěrbová, A., Šimáček, I., & Štefanides, J. (1990). O současném činoherním divadle. Ostrava: Profil.
-
TRPIŠOVSKÝ, Lukáš. (2008). Co kritik neuvidí a určitě nenapíše. Praha, Svět a divadlo 2008, č. 1, s.30.
|