|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
Program kurzu: 1. Nástup televize a nové technologie 2. Nový Hollywood 3. Hollywoodský blockbuster 4. Umělecký film ve světové kinematografii 5. Francie 6. Itálie, Španělsko a Portugalsko 7. Velká Británie 8. Německo 9. Východní Evropa 10. Sovětský svaz 11. Indie 12. Japonsko, Čína a Taiwan 13. Austrálie, Nový Zéland a Kanada 14. Latinská Amerika 15. Afrika (z témat 11 až 15 budou po domluvě se studujícími vybrána dvě, která budou odpřednášena) Povinná literatura: David Bordwell a Kristin Thompsonová, Dějiny filmu (Praha: AMU a Nakladatelství Lidové noviny, 2007), s. 453-752. Doporučená literatura: David A. Cook, A History of Narrative Cinema (New York: W. W. Norton, 1996). Geoffrey Nowell-Smith (ed.), The Oxford History of World Cinema (Oxford: Oxford University Press, 1996), s. 466-749.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
|
|
Výstupy z učení
|
Závěrečný kurz přehledových dějin světové kinematografie navazující na obdobně koncipované Dějiny světového filmu 1 a 2. Přednáškový cyklus poskytuje úvod do dějin světové kinematografie od přelomu 50. a 60. let (přibližně nástup nových vln) po začátek 90. let. Pozornost je věnována vývoji filmové formy stejně jako institucionálním, technologickým, politicko-společenským a kulturním podmínkám filmové výroby, distribuce a spotřeby. Klíčové osobnosti jsou představeny spíše výběrově formou případových studií, primární akcent je kladen na širší historické souvislosti. Jednotlivé přednášky se zaměřují zejména na americkou a evropskou kinematografii, ale prostor dostanou i vybrané národní kinematografie z dalších kontinentů.
Student se po absolvování kurzu bude orientovat v základních proudech, tvůrcích a stěžejních dílech světové kinematografie 2. poloviny 20. století, včetně společenského a politického pozadí jednotlivých proměn v kinematografii, a bude schopen jejich estetická východiska zhodnotit v jejich průmyslovém kontextu (technologické změny, změny distribučních a propagačních strategií apod.). Dokáže erudovaně analyzovat filmová díla v celé šíři kontextů a komparovat je nejen v rámci tvorby příslušného režiséra, ale i určitého uměleckého proudu či hnutí, a shrnout jejich specifické stylové a narativní postupy. Nabyté znalosti a dovednosti bude moci zužitkovat v samostatné pedagogické, publicistické či výzkumné práci.
|
|
Předpoklady
|
Znalost předchozích etap filmových dějin. Předměty nutné pro absolvování disciplíny: Dějiny světového filmu 1, Dějiny světového filmu 2.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Písemná zkouška
Absolvování písemného testu (úspěšnost alespoň 70 %); znalost povinné literatury; zhlédnutí 12 světových filmů dle zadání vyučujícího (viz IS Moodle) a připravenost o nich diskutovat v hodině. Kurz má hodnotu 4 kredity: 1 kredit = kontaktní výuka (25 hodin za semestr) 1,5 kreditu = přečtení povinné literatury v českém jazyce (300 ns) 1 kredit = zhlédnutí zadaných filmů (celková stopáž cca 20 hodin) 0,5 kreditu = příprava na písemný test
|
|
Doporučená literatura
|
-
Andrew, G., & Pěnčiková, M. (2001). Podivnější než ráj: filmový režiséři nezávislé scény v současné americké kinematografii. Praha: Volvox Globator.
-
COOK, David A. (2004). A History of Narrative Film. New York.
-
EZRA, Elizabeth. (2004). European Cinema. Oxford.
-
IORDANOVA, Dina. (2003). Cinema of the Other Europe. The Industry and Artistry of East Central European Cinema. London .
-
KING, Geoff. (2002). New Hollywood Cinema: An Introduction. London.
-
LEYDA, Jay. (1983). A History of the Russian and Soviet Film. Princeton .
-
Monaco, J., Janeček, V., & Liška, T. (2001). Nová vlna: Truffaut, Godard, Chabrol, Rohmer, Rivette. V Praze: Akademie múzických umění.
-
SORLIN, Pierre. (1996). Italian National Cinema 1896?1996. London .
-
STANDISH, Isolde. (2006). A New History of Japanese Cinema. New York .
-
THOMPSONOVÁ, Kristin, BORDWELL, David. (2007). Dějiny filmu. Praha .
|