|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
Témata seminářů: I. Metodologické uvedení I. Varianty a stylistika (J. Mukařovský, M. Červenka). II. Metodologické uvedení II. Genetická kritika (Biasi, Jaworski, Antonyuk, Bem aj.). III. Příkladová analýza: dva základní typy textologického zkoumání. III.a. Transformativní úpravy: F. Halas: Já se tam vrátím. III.b. Kolace souborů s dosaženým stupněm ukončenosti: varianty a literární dílo. F. Halas: Ladění. IV. Antonín Sova: Ještě jednou se vrátíme. Srovnání dvou vydání z r. 1900 a 1912. V. Vývoj rané poezie Jana Zahradníčka: Od Pokušení smrti, přes Návrat ke sbírce Jeřáby. VI. Jan Čep I: Krátké povídky a jejich proměny (Dvojí domov, Stínohra, Stará zahrada, Setkání). VII. Jan Čep II: Hranice stínu (srovnání rukopisu a knižního vydání). VIII. Josef Hora: Máchovské variace. IX. František Halas: Vývoj sbírek Torzo naděje a Naše paní Božena Němcová. X. Nezvalova autocenzura ve vydání surrealistických sbírek počátkem padesátých let. XI. Arnošt Lustig: Tma nemá stín. Srovnání textových proměn novely z šedesátých let a počátku let devadesátých. XII. Textové proměny Škvoreckého románu Zbabělci. XIII. Práce s hybridní edicí. Fr. Gellner
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Metody písemných akcí (např. u souborných zkoušek, klauzur)
|
|
Výstupy z učení
|
Seminář se pokusí o propojení textologické metodologie a interpretace klíčových děl české literatury dvacátého století, ať již jde o básníky (A. Sova, J. Zahradníček, F. Halas, J. Hora aj.) či prozaiky (J. Čep, J. Škvorecký, A. Lustig atp.). Vztahem textologie a poetologické interpretace literárních děl se v českém prostředí zabývali již v době meziválečné strukturalisté (viz Mukařovského studie Varianty a stylistika), na něž navázali od šedesátých let vědci orientovaní sémioticky (M. Červenka: Textologie a sémiotika) či lingvoliterárně (A. Stich). Vztah tvůrčího aktu a jeho rukopisného záznamu též zkoumal literární vědec Oldřich Králík. Inspiraci ovšem budeme čerpat též z francouzské a polské genetické kritiky. Materiálovou základnou se nám stanou prameny z LA PNP a některé z významných kriticky připravených současných edic (M. Špirit; hybridní edice aj).
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Seminární práce
Požadavky k zápočtu: Účast na semináři (max. dvě absence), diskuze v hodinách, vypracování textologické interpretace z vybraného materiálu (rozsah 8 normostran).
|
|
Doporučená literatura
|
-
BIASI, Pierre Marc de. (2018). Textová genetika. Edice Varianty, sv. 10. Praha.
-
Červenka, M., Kosák, M., & Flaišman, J. (2009). Textologické studie. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR.
-
Červenka, Miroslav. (1996). Obléhání zevnitř. Praha: Torst.
-
Gellner, F. (2012). Dílo. Sv. 1, 2. Hybridní edice.. Praha.
-
KOSÁK, MICHAL ? FLAIŠMAN, Jiří a kol. (2018). Editologie (Od náčrtu ke knize). Edice Varianty, sv. 9. Praha.
-
Lichačov, D. S. (2015). Textologie. Stručný nástin. Ed. Varianty.. Praha.
-
Lotman, Jurij Michajlovič. (1990). Štruktúra umeleckého textu. Bratislava.
-
Mukařovský, Jan. (1966). "Umění jako sémiologický fakt". In: Jan Mukařovský: Studie z estetiky (Praha: Odeon), s. 85?88..
-
MUKAŘOVSKÝ, Jan. (1941). ?Varianty a stylistika?. In: Jan Mukařovský: Kapitoly z české poetiky I. (Praha: Melantrich), s. 231?236..
-
OTRUBA, Mojmír. (2018). Autor ? text ? dílo a jiné textologické studie. Edice Varianty, sv. 11 (Praha: ÚČL AV ČR)..
|