1. Dějiny disciplíny a její místo v teoretickém uvažování o narativním textu 2. Příběh a vyprávění, minimální narativ, narativita, událost, motiv, strukturace, kompozice 3. Vypravěč, vyprávěcí situace, fokalizace, perspektivizace, výstavba a funkce ohniska a vzdálenosti, multiperspektivní vyprávění, implicitní autor, nespolehlivé vyprávění 4. Čas v narativním textu, časové vztahy mezi příběhem a vyprávěním, čas příběhu, čas vyprávění, čas čtení, pořádek, frekvence, trvání, tempo 5. Postava, charakterizace, typologie, akce, valence, téma, hodnocení 6. Hranice vyprávění, intertextovost, dialogičnost, metalepse 7. Kategorie čtenáře a zobrazení adresáta 8. Významová výstavba narativního díla a pragmatika narativní komunikace 9. Statut fikce, vztah fikčního a faktuálního vyprávění, mimesis a diegesis
|
-
Doležel, L. Heterocosmica: fikce a možné světy.Praha 2003.
-
Doležel, Lubomír. (1993). Narativní způsoby v české literatuře. Praha.
-
Herman, David. (2005). Přirozený jazyk vyprávění. Brno.
-
CHATMAN, Seymour. (2008). Příběh a diskurs. Narativní struktura v literatuře a filmu. Brno.
-
Kubíček, Tomáš. (2007). Vypravěč. Kategorie narativní analýzy. Brno.
-
Margolin, Uri. (2008). Kognitivní věda, činná mysl a literární vyprávění. Brno.
-
RIMMON - KENANOVÁ, S. (2001). Poetika vyprávění.. Brno: Host.
-
Schmid, W. Narativní transformace. Praha-Brno 2004.
-
Stanzel, Franz K. (1988). Teorie vyprávění. Praha.
|