1. Principy jazykového vývoje (obecné a specifické vývojové tendence, jejich vnitrojazykové a vnějazykové stimuly, role zákonitosti a náhody), ekonomičnost vyjádření vs. uspokojení vyjadřovacích potřeb. 2. Vývoj společnosti a vývoj slovní zásoby (intelektualizace vs. demokratizace, internacionalizace vs. nacionalizace, terminologizace vs. determinologizace), značkovost vs. motivovanost lexikálních jednotek. 3. Slovotvorba (derivace vs. kompozice vs. sémantické tvoření aj.), produktivita slovotvorných prostředků, univerbizace, stupňování adjektiv (prostší, čistší vs. prostější, čistější; zřetelnější vs. více zřetelný), vidové poměry ve vztahu k prefixaci (u sloves s přejatými základy ? resetovat vs. zresetovat). 4. Slovosled (neshodné atributy typu Staropramen extraliga, Actimel team; ?anglicizující? pořadí subjekt ? predikát ? objekt), spojovací výrazy (absolutní vztažné kde, kdy ? potyčka, kdy došlo k vážnému zranění), parataxe vs. hypotaxe (šíření nepravých vět vedlejších). 5. Změny ve slovesné rekci (akuz. namísto gen., lok. aj.: užít si letní teplo, diskutovat problém), ústup n-ového tvaru (student byl odměněný vs. student byl odměněn) a kondicionálu minulého (asi bych to byl přehlédl vs. asi bych to přehlédl), opisné vs. zvratné pasivum (bylo projednáno vs. projednalo se). 6. Ústup kategorie gramatického rodu jako rekční kategorie v plurálu adjektivní a zájmenné flexe (všechny pozvané děvčata byly přítomny, ty vybraný studenti pojedou na stáž), změny ve vyjadřování posesivnosti (dat. sg. maminčinu šéfovi vs. maminčinýmu šéfovi vs. šéfovi maminky), krátká vs. dlouhá adjektiva (nemocný vs. nemocen), vokativ vs. nominativ (pane Novák). 7. Přechod sloves od typu ?maže? k typu ?dělá? v préz. (1. os. sg. sypu vs. sypám, šlapu vs. šlapám, češu vs. česám), tvary 1. os. sg. a 3. os. pl. u vzoru ?kupuje? (miluji, milují vs. miluju, milujou), tvary 1. os. pl. u sloves 1.?3. třídy (doneseme vs. donesem, otiskneme vs. otisknem), vyrovnávání infinitivů s koncovkou -i (moci, péci, říci vs. moct, péct, říct). 8. Přechod sloves od typu ?tiskne? k typu ?mine? v l-ovém a n-/t-ovém tvaru (otiskl vs. otisknul; otisknut vs. otištěn), vývojové pohyby u nepravidelného typu ?začne? (začít vs. začnout; začal vs. začnul vs. začl), stírání rozdílů mezi tvary 3. os. pl. préz. u typu ?prosí?, ?trpí? a ?sází? (oni trpí vs. trpějí vs. trpěj; sází vs. sázejí vs. sázej). 9. Postup koncovek instr. pl. typu -ama (se zubama k zubaři), flexe substantiv s finálou základu -k-, -g- a -ch- (lok. pl. -ách: v teplácích vs. v teplákách, v domečcích vs. v domečkách; dat. pl.: -ám: dvířkám x dvířkům, lýtkám x lýtkům), koncovky -i, -é, -ové v nom. pl. (komunisti vs. komunisté; Dáni vs. Dánové). 10. Flexe substantiv s finálou základu -l- (bez manžela x manžele, bez rublu x ruble), flektivní typ ?hrad? vs. ?les? (gen. sg.: bez bochníka x bez bochníku, z komína x z komínu; lok. sg.: na papíru x na papíře, v předpisu x v předpise). 11. Kvantitativní alternace vokálu v tvarotvorné bázi (síla, silou vs. síla, sílou; míra, měrou vs. míra, mírou), flektivní typ ?kost? vs. ?píseň? (gen. sg. bez nati vs. bez natě, bez rtuti x bez rtutě), flexe cizích proprií (Dante ? gen. sg. Danta vs. Danteho; Schultze ? dat. sg. Schultzovi vs. Schultzemu). 12. Flexe zájmen (mne vs. mě v gen. a akuz. sg.; akuz. sg. mask. dívej se na něj vs. dívej se na něho; akuz. sg. neuter dívej se na ně (např. na štěně) vs. dívej se na něj; ?krátká? zájmena typu má sestra, mí rodiče vs. ?dlouhá? moje sestra, moji rodiče) a číslovek (tvary bez čtyř, bez tří vs. bez čtyřech, bez třech).
|
-
BLÁHA, Ondřej. (2009). Funkční stratifikace češtiny. Olomouc.
-
ČERMÁK, František et al. (2005). Jak využívat Český národní korpus. Praha.
-
DANEŠ, František et al. (1963). O češtině pro Čechy. Praha.
-
HLADKÁ, Zdenka ? KARLÍK, Petr, eds. (1999). Čeština ? univerzália a specifika 1-5. Brno.
-
KARLÍK, Petr ? NEKULA, Marek ? PLESKALOVÁ, Jana, eds. (2002). Encyklopedický slovník češtiny. Praha.
-
KARLÍK, Petr et al. (2012). Příruční mluvnice češtiny. Praha.
-
KOMÁREK, Miroslav - KOŘENSKÝ, Jan et a. (1986). Mluvnice češtiny 2. Praha.
-
LOTKO, Edvard. (2009). Srovnávací a bohemistické studie. Olomouc.
-
SKALIČKA, Vladimír. (2004). Souborné dílo 1?3. Praha.
-
ULIČNÝ, Oldřich. (2006). Jazyk ? jazykověda ? komunikace. Praha.
|