|
Vyučující
|
-
Polách Vladimír, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. blok metodologicko-terminologický; empirické zkoumání: - terminologické vyjasnění: mediální studia, kulturální studia, knižní studia; - typologie médií; masová média; sociologický konstrukt a instituce médií; orální vs. psaná média; - hlavní témata oblasti zkoumání, diskuze, příklady; variace i smysl bádání; - média a společnost vs. média jako společnost (Deuze) - empiricko-kognitivní tradice v oblasti zkoumání médií a knižního pole; Lazarsfeld; Trávníček; čísla o knižní kultuře 2. blok kritická teorie a kulturální studia: - sociální kritika, teorie ideologie, kulturní průmysl: marxismus, Frankfurtská škola; spotřební kniha vs. umění; knižní průmysl; - média a jejich sociální a ideologická funkce 2. pol. 20. století: Habermas, Debord - kulturální studia: Williams, Hall, Fiske; birminghamská škola; otevřené čtení, kódování a dekódování významu (Hall); populární kultura (Fiske); 3. blok technologizace: - technicko-deterministický pohled na média, Torontská škola, typologie TŠ; kniha jako časové médium; - americká technologizující linie: D. Boorstin, N. Postman, W. Ong; - kultura konvergence, kultura participace: H. Jenkins
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
|
Výstupy z učení
|
Seminář má za cíl seznámit studenty s různým náhledem na chápání médií a masmédií s důrazem na médium knihy a jeho funkci v různých metodologických náhledech. Seminář představuje a interpretuje některé základní teoretické přístupy a školy 20. století s důrazem na mediální studia a knižní studia.
absolvent/ka kurzu: - dokáže vymezit základní teoretické tradice zkoumání médií a aplikuje jejich rámce na současnou praxi mimo jiné v oblasti knižní produkce; - dokáže vysvětlit klíčové typologické rozdíly z hlediska médií, synchronně i diachronně; - dokáže vysvětlit různé teoretické přístupy ke "čtení" mediálního obsahu a jeho recepce ve společnosti; - umí kriticky vyhodnotit roli a vliv ve společnosti z hlediska moci, integrace, změny a veřejného diskurzu; - umí vyhodnotit možné dopady technologických změn na funkce médií ve společnosti;
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Písemný test
- vyplnění všech úkolů vypsaných v Moodle pro aktuální semestr - závěrečný zápočtový test (složený ze tří částí, nutné je získat 60% úspěšnost v každé jednotlivé části) - předmět je zakončen samostatnou ústní zkouškou
|
|
Doporučená literatura
|
-
DEUZE, M. (2015). Media life. Život v médiích.. Praha.
-
FISKE, John. (2017). Jak rozumět populární kultuře. Praha.
-
Habermas, J. (2000). Strukturální přeměna veřejnosti: zkoumání jedné kategorie občanské společnosti.. Praha.
-
HALL, Stuart. Kódování/dekódování. In: DVOŘÁK, T. (ed.). Kapitoly z dějin a teorie médií. Praha, 2010, s. 105?116. .
-
KELLNER, Douglas. Frankfurtská škola. In: EDWARDS, Tim. Kulturální teorie: klasické a současné přístupy. s. 79?102. Praha. 2010.
-
MCLUHAN, Marshall. (2011). Jak rozumět médiím: extenze člověka. Praha.
-
McQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha 2007.
-
MÜLLER, Richard a kol. (2020). Za obrysy média: literatura a medialita. Praha.
-
THOMSON, John B. (2004). Média a modernita: Sociální teorie médií. Kapitola Komunikace a společenský kontext, s. 15 - 41. Praha.
-
VOLEK, Jaromír, JIRÁK, Jan a KÖPPLOVÁ, Barbara. Mediální studia: východiska a výzvy. Mediální studia, 2006, roč. 1. (resp. roč. I.), č. 1, s. 12?25. 2006.
|