Vyučující
|
-
Svobodová Jindřiška, Mgr. Ph.D.
|
Obsah předmětu
|
1) Možnosti analýzy věty, základní přístupy. 2) Valence slovesa, valenční potenciál a valenční pole, gramatický větný vzorec. 3) Komplement a gramatická doplnění predikátu. 4) Intence, intenčí pole. 5) Aktanty, sémantická doplnění predikátu, sémantická omezení v obsazování pozic. 6) Pád, jeho funkce na syntaktické rovině, lexikální a strukturní pády. 7) Nejčastější slovesné a adjektivní vazby, praktický nácvik.
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je sznámit studenty s pojmy syntaktická rovina a její základní jednotka, ukázat rozdíly mezi větou (jako abstraktní jednotkou) a výpovědí (jako její realizací) a představit principy analýzy větné struktury. Na základě valence slovesa bude studentům ukázáno, jak vzniká úplná větná struktura, jaké chyby mohou vzniknout, pokud není respektována valence slovesa, zjistí, jak vypadá "gramaticky i sémanticky správná" syntaktická jednotka. Druhým základním cílem je představení základních interpunkčních pravidel.
Student získá produkční i recepční dovednosti. Utvoří obsahově a gramaticky správnou větu, zvládne základní interpunkční pravidla.
|
Předpoklady
|
Student zvládá český jazyk na úrovni B2. Aktivně si osvojil základní lingvistickou terminologii.
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Didaktický test, Rozhovor, Písemný test
Student si osvojí látku probíranou na semináři. Aktivně tvoří české věty, ve výpovědi rozpozná syntaktickou chybu.
|
Doporučená literatura
|
-
Grepl, Miroslav - Karlík, Petr. (1999). Skladba češtiny. Cvičení a výklad. Praha.
-
Grepl, Miroslav - Karlík, Petr. (1998). Skladba češtiny. Olomouc.
-
Svobodová, Jana. (2003). Průvodce českou interpunkcí. Ostrava.
-
Šmilauer, Vladimír. (1977). Učebnice větného rozboru. Praha.
|