|
Vyučující
|
-
Kopečková Michaela, Mgr. Ph.D.
-
Bláha Ondřej, PhDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Seminář se zabývá následujícími tématy: historie a pojetí rétoriky, veřejný mluvený projev, řečnický styl, řečnické žánry, lexikální stránka, větná stavba, neverbální komunikace, pragmatické aspekty rétorické komunikace, typologie řečníka
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Aktivizující (simulace, hry, dramatizace)
|
|
Výstupy z učení
|
V předmětu jsou prezentovány základní pojmy z oblasti kultury řeči, rétoriky a pragmatiky. Cílem předmětu je studenty seznámit se základy rétoriky: historie, interdisciplinarita, stavba řečového projevu, typologie řečníka apod., které mohou následně uplatnit v komunikaci.
Získané znalosti z oblasti rétoriky a kultury řeči mohou studenti uplatnit během studia i v budoucí praxi.
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Závěrečný projekt
- aktivita v semináři - pravidelná docházka (max. 2 absence) - písemná seminární práce
|
|
Doporučená literatura
|
-
Buchtelová, R., Michálková, J., Šmilauer, V., & Romportl, M. (1978). Výslovnost spisovné češtiny: výslovnost slov přejatých, výslovnostní slovník. Praha: Academia.
-
BUCHTOVÁ, Božena. (2010). Rétorika: vážnost mluveného slova. 2., aktualiz. vyd.. Praha.
-
Čechová Marie. Současná česká stylistika. Jazyková kultura.
-
Daneš, F. (2009). Kultura a struktura českého jazyka. Praha: Karolinum.
-
Dohalská, M. a kol. (1985). Mluvím, mluvíš, mluvíme: kapitoly z moderní rétoriky. Praha: Horizont.
-
Hála, B. (1967). Výslovnost spisovné češtiny I, Zásady a pravidla: výslovnost slov českých. Praha: Academia.
-
Havránek, Bohuslav - Weingart, Miloš (ed.). (1932). Spisovná čeština a jazyková kultura. Praha.
-
HŮRKOVÁ, J. Česká výslovnostní norma. Praha 1995.
-
KRAUS, J. (2010). Rétorika a řečová kultura. Praha: Karolinum.
-
LOTKO, Edvard. (2009). Kapitoly ze současné rétoriky. Olomouc.
-
LUKAVSKÝ, R. Kultura mluveného slova. Praha: Akademie múzických umění, 2000..
-
Palková, Z. (1994). Stručná pravidla české ortoepie (domácí slovní zásoba). Praha: Český rozhlas.
-
PALKOVÁ, Z. (2008). Výslovnost současné češtiny a kultura řeči.. Český jazyk a literatura, 59(1), s. 18-26.
-
Štěpánová, V. (2019). Vývoj kodifikace české výslovnosti. Praha: Academia.
-
Zeman, J. (2008). Základy české ortoepie. Hradec Králové.
|