| Název předmětu | History of the Jews - Optional Seminar |
|---|---|
| Kód předmětu | JUD/1D1 |
| Organizační forma výuky | Seminář |
| Úroveň předmětu | Bakalářský |
| Rok studia | nespecifikován |
| Četnost výuky | 1 x za 2-3 roky |
| Semestr | Zimní a letní |
| Počet ECTS kreditů | 4 |
| Vyučovací jazyk | Angličtina |
| Statut předmětu | Povinně-volitelný |
| Způsob výuky | Kontaktní |
| Studijní praxe | Nejedná se o pracovní stáž |
| Doporučené volitelné součásti programu | Není |
| Dostupnost předmětu | Předmět je nabízen přijíždějícím studentům |
| Vyučující |
|---|
|
| Obsah předmětu |
|
Anita Shapira a mnozí další izraelští historikové tvrdí, že v prvních desetiletích existence Izraele byla paměť na holocaust potlačována a osud přeživších stigmatizován kvůli nové izraelské identitě. Identita mužného a bojovného "nového Hebrejce" byla konstruována jako výslovný protiklad slabého a ztýraného "Žida diaspory", jehož výstižným zobrazením byli židovské oběti holocaustu. Z toho důvodu byly vzpomínky přeživších holocaustu vytlačovány a stigmatizovány. Velmi zajímavým vedlejším produktem tohoto procesu byla tzv. "Stalag-fiction", pornografická literatura maskovaná za vzpomínky přeživších, která podněcovala fantazii adolescentních Izraelců. Tato situace se postupně změnila po procesu s Eichmannem (1961), kdy mohli přeživší poprvé promluvit na veřejnosti. Od 70. let 20. století byly pak sionistické ideály kriticky posuzovány a zneužívání přeživších Izraelem bylo tvrdě kritizováno. Druhá a třetí generace pak nastolila otázku jejich významu pro izraelskou identitu nanovo. Tento seminář sleduje ambivalentnost izraelské společnosti v souvislosti s holocaustem a přeživšími holocaustu v jejích řadách během šesti desetiletí a zabývá se mnoha jejími podobami na základě vybraných filmů. Zahrnuje promítání filmů.
|
| Studijní aktivity a metody výuky |
| Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou) |
| Výstupy z učení |
|
History seminars dealing with Jewish history intend to introduce chosen aspects of social, political, economic and cultural history of Jews. A particular emphasis is placed on an interdisciplinary approach to individual topics.
|
| Předpoklady |
|
nespecifikováno
|
| Hodnoticí metody a kritéria |
|
Analýza výkonů studenta, Rozhovor, Seminární práce
Studenti jsou povinni připravit si na každý seminář doporučenou četbu a aktivně se účastnit seminárních diskusí. Seminář je ukončen zápočtem. |
| Doporučená literatura |
|
| Studijní plány, ve kterých se předmět nachází |
| Fakulta | Studijní plán (Verze) | Kategorie studijního oboru/specializace | Doporučený semestr | |
|---|---|---|---|---|
| Fakulta: Filozofická fakulta | Studijní plán (Verze): Judaistika. Dějiny a kultura Židů minor (2019) | Kategorie: Filozofie, teologie | - | Doporučený ročník:-, Doporučený semestr: - |
| Fakulta: Filozofická fakulta | Studijní plán (Verze): Judaistika. Židovská a izraelská studia minor (2019) | Kategorie: Filozofie, teologie | - | Doporučený ročník:-, Doporučený semestr: - |
| Fakulta: Filozofická fakulta | Studijní plán (Verze): Judaistika. Dějiny a kultura Židů maior (2019) | Kategorie: Filozofie, teologie | - | Doporučený ročník:-, Doporučený semestr: - |
| Fakulta: Filozofická fakulta | Studijní plán (Verze): Judaistika. Dějiny a kultura Židů (2019) | Kategorie: Filozofie, teologie | - | Doporučený ročník:-, Doporučený semestr: - |
| Fakulta: Filozofická fakulta | Studijní plán (Verze): Judaistika. Židovská a izraelská studia maior (2019) | Kategorie: Filozofie, teologie | - | Doporučený ročník:-, Doporučený semestr: - |