| Název předmětu | Evropské sběratelství a sběratelé 17. století |
|---|---|
| Kód předmětu | DVU/MESS |
| Organizační forma výuky | Přednáška |
| Úroveň předmětu | Magisterský |
| Rok studia | nespecifikován |
| Semestr | Zimní a letní |
| Počet ECTS kreditů | 3 |
| Vyučovací jazyk | Čeština |
| Statut předmětu | Povinně-volitelný |
| Způsob výuky | Kontaktní |
| Studijní praxe | Nejedná se o pracovní stáž |
| Doporučené volitelné součásti programu | Není |
| Vyučující |
|---|
|
| Obsah předmětu |
|
nespecifikováno
|
| Studijní aktivity a metody výuky |
| nespecifikováno |
| Výstupy z učení |
|
Sběratelství má své kořeny ve starověku, kdy z počátku úzce souviselo s přípravou na posmrtný život. Ptolemaiovská Alexandrie byla centrem vzdělanosti a v Mouseionu, respektive proslulé knihovně, byla uložena nejrozsáhlejší kolekce papyrových svitků starověkého světa. Římský antický svět toužil po památkách řeckého sochařství a po vzoru Alexandrijské knihovny i shromáždění vědění světa. Středověcí vladaři se obklopovali sbírkami ostatků svatých a v jeho pozdní fázi i kultivovanějšími formami jako např. iluminovanými rukopisy. Na sklonku 15. a především v průběhu 16. století počaly umělecké kabinety a galerie systematicky budovat bohaté patricijské rodiny v Itálii - Medici, Gonzaga, Farnese, Borghese a další. Velice brzy se k nim přidali Habsburkové. Zatímco sbírky obrazů byly spíše než s trhem a systematickými nákupy svázány s rodinou a uměleckým mecenátem, byl v renesanci znovu otevřen koncept všeho vědění světa, který dovolil rozvoji kabinetů kuriozit (camera delle meraviglie, gabinetto delle curiosit?, Wunderkammer, Kunstkammern ad.) - koncept makrokosmu v mikrokosmu. Více i méně systematicky se tak v jediné galerii vedle sebe hromadila umělecká díla a artefakty, ke kterým měl jejich majitel často osobní vztah, a které později začal využívat k sebereprezentaci. Raný novověk a především 17. století jsou v mnoha ohledech obdobím iniciačním. Na základech dvou století renesance se nerozvíjí pouze sběratelství ale také velké množství vědních oborů. Umění se komercionalizuje a v průběhu 17. století jsou rozprodány celé velké soubory desetiletí hromaděných rodinných sbírek. Umění se stává předmětem finančních spekulací - rodí se skutečný trh s uměním. Přednáška představí nejdůležitější sběratele 17. století, nejkvalitnější sbírky a principy raně novověkého trhu s uměleckými předměty.
Základní orientace v oblasti sběratelství 17. století. Pochopení specifik 17. století a jejich vlivu na vývoj konceptu sbírky a sběratelství. |
| Předpoklady |
|
Orientace ve slohovém vývoji a základní historii 17. století
|
| Hodnoticí metody a kritéria |
|
nespecifikováno
|
| Doporučená literatura |
|
|
| Studijní plány, ve kterých se předmět nachází |
| Fakulta | Studijní plán (Verze) | Kategorie studijního oboru/specializace | Doporučený semestr | |
|---|---|---|---|---|
| Fakulta: Filozofická fakulta | Studijní plán (Verze): Teorie a dějiny výtvarných umění (2019) | Kategorie: Teorie a dějiny umění | - | Doporučený ročník:-, Doporučený semestr: - |
| Fakulta: Filozofická fakulta | Studijní plán (Verze): Teorie a dějiny výtvarných umění (2020) | Kategorie: Teorie a dějiny umění | - | Doporučený ročník:-, Doporučený semestr: - |
| Fakulta: Filozofická fakulta | Studijní plán (Verze): Teorie a dějiny výtvarných umění se specializací památková péče (2022) | Kategorie: Teorie a dějiny umění | - | Doporučený ročník:-, Doporučený semestr: - |
| Fakulta: Filozofická fakulta | Studijní plán (Verze): Teorie a dějiny výtvarných umění (2022) | Kategorie: Teorie a dějiny umění | - | Doporučený ročník:-, Doporučený semestr: - |